PRVOUK, nová reforma vědy na UK

V pátek 2. 12. 2011 byl akademickým senátem Univerzity Karlovy schválen systém PRVOUK neboli Program rozvoje vědních oborů na Univerzitě Karlově. Zdá se, že přinese mnoho změn, především těch administrativních.
 
PRVOUK se skládá z několika desítek jednotlivých programů, které společně pokrývají všechny hlavní vědní oblasti pěstované na UK. Každý Program sestává z osob (především akademických a vědeckých pracovníků a doktorandů) zabývajících se šířeji daným vědním oborem nebo mezioborovou problematikou. (1)
 
Myslím si, že myšlenka celouniverzitní centralizace a pokrytí vědních oborů má za cíl lepší nadhled i dohled nad vědou a výzkumem na UK, naopak ale může způsobit vyloučení malých projektů, jejich přílišné zobecnění nebo ztrátu konkrétnosti.
 
Ve věcném záměru je PRVOUK charakterizován jako program sloužící k institucionální podpoře rozvoje vědy na Univerzitě Karlově na základě zhodnocení výsledků evidovaných v tzv. „RIV bodech“. RIV (Registr informací o výsledcích) je celostátní datová oblast, ve které jsou shromažďovány výsledky výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb. RIV eviduje údaje o výsledcích výzkumu a vývoje od roku 1993. (2)
 
Jestliže tedy doteď platilo, že významná část financí byla rozdělována na základě tzv. Výzkumných záměrů, od roku 2012 by se měly podle PRVOUKu dopředu vytvářet celouniverzitní programy.
V čele pracovní skupiny stojí vedoucí programu, který spolu s hlavou fakulty, děkanem, zodpovídá za řádné plnění.
Ve výše zmíněných programech bude již dopředu nadefinováno, kdo se jich zúčastní, co si daný program klade za cíl (včetně kritického zhodnocení postavení daného oboru nejen na UK, ale také v národním a mezinárodním kontextu), návrh klíčových kroků pro zlepšení kvality, rozpis financí a zdůvodnění investic a rámcový harmonogram pěti let.
 
Problematika stejného vědního oboru musí být, podle zásad PRVOUKu, řešena v rámci jednoho programu. PRVOUK se tedy snaží o vytvoření celků v rámci celé Univerzity a o zlepšení komunikace mezi jednotlivými fakultami a jejich součástmi.
 
Tato centralizace na druhou stranu přináší nebezpečí vytvoření monopolu a zničení konkurenční atmosféry.
 
Stručné anotace k plánovaným programům a návrhy na pozice hlavních vedoucích jednotlivých programů by měly fakulty podat do konce listopadu 2011. Řídící a schvalovací role připadne vědecké radě UK. V březnu 2012 potom podá každá jednotlivá fakulta žádosti už definitivních podob programů. Vlastní systém financování PRVOUK bude platit od poloviny roku 2012. Pro první polovinu roku 2012 se prostředky přidělí fakultám a jiným dílčím součástem podle pravidel odpovídajících roku 2011.
 
Ano, teoreticky by to mohl zajistit vševědoucí centrální plánovač. V praxi je však tento problém příliš složitý. Masový systém ve stále komplikovanějším světě vědy a výzkumu potřebuje mechanismus financování, který umožní institucím účtovat si různé ceny za různé náklady a cíle.
 
Výše prostředků vyčleněných pro systém PRVOUK je součástí návrhu rozpočtu UK, ovšem zvlášť pro humanitní a společenskovědní obory na jedné straně a přírodovědné a lékařské na straně druhé. Dotace na rozvoj výzkumné organizace v roce 2012 může být ve výši kolem 1,2 miliardy Kč. (3)
 
Ve všech důležitých textech, které se PRVOUKu věnují, je několikrát jasně řečeno, že se jedná především o financování institucionální, nikoliv účelové. I přesto se mi po několikátém přečtení věcného záměru a všech podbodů, jimiž má být daný program specifikován a definován, zdá, že podoba financování účelového zůstala zachována.
 
V kompetenci fakulty budou, po schválení programu, tarifní složky platů zúčastněných pracovníků v jednotlivých pracovních skupinách. O odměnách, mimořádných stipendiích a provozních prostředcích budou pak děkani rozhodovat na návrh vedoucího programu.
 
Tím vším se ale vytváří jakoby paralelní řídící struktury, kdy hlavní smlouva je podepsána mezi vedoucím programu a univerzitou, ale spoluzodpovědnost za řádné plnění nese fakulta, v čele s děkanem fakulty.
 
Pokud se podíváme na naši fakultu, můžeme konkrétně porovnat změny mezi roky 2011 a 2012. V současnosti funguje financování vědy a výzkumu na fakultě zhruba následujícím způsobem:
Část financí jde na provoz ústavů a klinik a fakulta zvlášť dostává účelové prostředky na granty, Výzkumné záměry a Specifický vysokoškolský výzkum.
Výše provozního finančního ohodnocení pro každé pracoviště se odvozuje na základě množství výuky, vědy, výsledků ankety a jiných úspěchů.
 
Výzkumné záměry měla fakulta dosud dva, a to imunologický a hematoonkologický.
 
Dotace Specifického vysokoškolského výzkumu je využita především na navýšení doktorandských stipendií našich doktorandů.
 
Fakulta předběžně vypíše v anotacích až deset programů, které posoudí vědecká rada UK. Dva z těchto programů by měly zastoupit původní Výzkumné záměry a navázat na ně. Další programy budou vycházet z vnitřních fakultních IPL grantů, které v současné době slouží jako institucionální podpora laboratorního biomedicínského výzkumu na UK 2. LF.
 
Shrneme-li výše řečené, balík peněz, který fakulta obdrží, se nebude výrazně lišit oproti minulému roku. Nejvýraznější změnou bude přizpůsobení administrativy, se kterou je spojené nebezpečí navýšení byrokracie, a nutnost synchronizace současného systému s novým, aby došlo k co možná nejmenším zásahům do probíhajících výzkumů.
 
PRVOUK vznikl jako reakce na Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy na léta 2011 až 2015, který klade důraz na využití institucionálních prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj vědních oblastí, včetně mezifakultní spolupráce, a na specifickou podporu významných univerzitních priorit – důraz na excelenci, využití potenciálu mladých a perspektivních vědců a na podporu příchodu úspěšných vědců z ciziny. (3)
 
Obecným fenoménem a problémem posledních let, ať už ve zdravotnictví nebo kdekoliv jinde, je nárůst zprostředkovatelů; tj. při konstantním počtu lidí nadále stoupá množství prostředníků, kteří stojí mezi dvěma body.
Jak dostatečně (či nedostatečně) je systém připraven a do jaké míry opravdu povede k rozvoji vědních oblastí, a ne jen k nárůstu byrokracie, snad ukáže již probíhající příprava. Nedokážu si představit, že něco tak širokospektrého a dynamického jako právě věda a výzkum, je možné propojit skrz naskrz fakultami tak, aby nevznikaly problémy v komunikaci, a z toho pramenící metodický nesoulad.
 
-dankahumlova-
 
citace:
(1) Důvodová zpráva k věcnému záměru Programů rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK)
(2) <http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=956>
(3) <http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11272.html>
 
zdroje:
Zásady Programů rozvoje vědních oborů na Univerzitě Karlově – věcný záměr
Vyjádření akademického senátu FF UK na zasedání 10. 11. 2011
Vyjádření akademického senátu FHS UK na zasedání 3. 11. 2011
<http://www.cuni.cz/IFORUM-11662.html>