Ve dnech 31. 3. – 3. 4. 2007 se uskutečnil 17. evropský kongres klinické mikrobiologie a infekčních nemocí (ECCMID), který byl letos spojen s 25. ICC – mezinárodním chemoterapeutickým kongresem. Za naší fakultu se jej zúčastnili pracovníci naší fakulty z I. infekční kliniky FN Bulovka. Přednostce, paní docentce Marešové, jsme položili pár otázek.
Můžete nám říci, kde se kongres konal a kolik účastníků se jej zúčastnilo?
Kongres se konal v Mnichově a počtem účastníků přes 7 tisíc se zařadil mezi významná evropská setkání specialistů na klinickou mikrobiologii a infekční nemoci. Rozsáhlost akce dokumentoval i samotný program, který probíhal v osmi i více sekcích.
Které práce vás z hlediska vašeho oboru zaujaly?
Z hlediska infekčních nemocí jsem se setkala s mnoha zajímavými prezentacemi, zejména s problémem sepse, infekcemi způsobenými multirezistentními bakteriemi, u imunokompromitovaných pacientů, pozornost byla věnována preventabilním infekcím a racionální léčbě antibiotiky.
Vrátím-li se k problematice sepse, řada odborných sdělení se týkala hodnocení studií provedených v současnosti pomocí meta-analýzy. Ta dnes představuje nejdůležitější inovaci výzkumné metodologie moderní medicíny. Jedná se o statistickou analýzu většího počtu srovnatelných studií za účelem jejich integrace a posouzení jejich efektivity. Hlavním rysem a současně i problémem se v těchto příspěvcích ukázala právě obtížná srovnatelnost sledovaných skupin pacientů. U řady kandidátních polymorfismů v genech hrajících důležitou úlohu v rozvoji septického stavu bylo možné konstatovat, že jsou závislé na sledované populaci.
Které novinky v terapii bylo možné v těchto příspěvcích vysledovat?
Lze konstatovat, že kortikosteroidy jsou pravděpodobně bez efektu. Dva příspěvky představily studie, které se zabývaly použitím inzulínu v terapii a které musely být zastaveny pro těžké hypoglykémie u pacientů. Naopak slibný se zdá být efekt statinů, které vyvazují lipopolysacharidy a v nejbližší době se připravuje zahájení intervenční studie s těmito preparáty. Preparáty blokující Toll-like receptor 4 jsou zatím přijímány rozporuplně.
Hodnotilo se také využití prokalcitoninu jako markeru sepse. Problematické je zejména stanovení cut off, jehož současná hodnota nevyhovuje a bude stanovena nižší. Ukazuje se též významnost sledování jeho dynamiky. Marker se projevuje jako nevhodný k odlišení bakteriální sepse od SIRS.
Pokud se týká antibiotik, objevují se nové přípravky, které jsou cílené především proti rezistentním problémovým baktériím: MRSA, VISA, Acinetobacter baumanii, P. aeuriginosa.
Z nové skupiny glycycyklinů některé příspěvky informovaly již o klinických zkušenostech s tigecyclinem, širokospektrém antibiotiku s indikací pro infekce kůže a intraabdominální infekce, vyvolané rezistentními kmeny mikroorganismů. Pozornost byla věnována dále daptomycinu, který je účinný na grampozitivní koky a také MRSA. Co je neméně zajímavé – odhady ukazují na to, že pravděpodobně dojde k terapeutickému „comebacku“ chloramfenikolu a fosfomycinu při terapii nitrolebních infekcí, zejména abscesů vyvolaných multirezistentními bakteriemi.
Další zajímavou informací je vznik nových evropských doporučených postupů pro antifungální profylaxi imunokompromitovaných pacientů. Velmi slibným se ukazuje preparát posaconazol u pacientů při chemoterapii před transplantací kostní dřeně. Dále je doporučována profylaxe antituberkulotiky u pacientů léčených monoklonálními protilátkami proti TNFα.
U gonorrhey víme již delší dobu, že k penicilinům je rezistentní, ale ukazuje se nový problém, a to rezistence N. gonorrhoe na chinolony. K diagnostice je doporučován PCR ze stěrů a naopak se vůbec nedoporučují „rapid“ testy pro nízkou sensitivitu. HPV vakcína se bude doporučovat i u pacientek nad 26 let jako booster imunity.
Jiná zajímavá informace se objevila v souvislosti s cytomegalovirem. Monitoring CMV DNA v krvi se ukazuje jako smysluplný 1x týdně a při podezření na rezistenci k gancicloviru se doporučuje sekvenace genu UL97. Rekonstituce imunity k CMV po HSCT je provázena znovuobjevením vysokoavidních protilátek. Cytomegalovirus je považován za etiologické agens u 10–15 % případů syndromu Guillain-Barré. Názory na antivirotickou terapii v tomto případě jsou však nejednoznačné.
Jednalo se také o současné situaci s novými nebo znovu se objevujícími infekčními chorobami?
Ano, jen v krátkosti: v Turecku se stále vyskytuje Krymsko-konžská horečka a k její terapii je používán ribavirin. Na opačné straně světa, v Singapuru, byla zaznamenána epidemie horečky dengue. K predikci hemorrhagického průběhu této choroby byly využívány hodnoty počtu trombocytů. V jižní Evropě se objevují rickettsiosy, často pod obrazem tzv. marseilleské horečky s typickými kožními projevy – escharami. Fatální průběh byl zaznamenán asi u 5 % pacientů.
Děkuji za rozhovor
-mc-
V rámci kongresu byly prezentovány tyto práce:
-
Marešová V., Blechová Z., Podojilová M., Horová B., Šoltysová K.: Implementation of national guidelines for good antibiotic policy of respiratory tract infection in hospitalised children with community-acquired pneumonia.
-
Pícha D., Morvacová L., Holečková D., Šedivý K., Žďárský E., Marešová V.: Proof of specific DNA using nested-PCR in patients with different clinical form of Lyme borreliosis.
- Šoltýsová Klára, Smíšková D., Pícha D., Sojková N., Podojilová M., Roubalová K., Šedivý K., Marešová V.: Neuroborreliosis and tick-borne encephalitis – same vector, but different clinical course.
