Přestože nejsem novopečený absolvent, šla jsem na parník. Slyšela jsem totiž ze všech stran, že letos není jen pro absolventy a taky že nebyl! Kromě setkání se starými známými spolužáky z různých ročníků a z anglické paralelky jsem se na parníku seznámila s doktory, kteří mají za sebou promoci „už ani neví kdy“.
Popíšu vám, jak to začalo. Z pozvánky na fakultních stránkách jsem sice věděla, jak má loď vypadat, přesto jsem na Dvořákově nábřeží prohlížela přídě i zádě několika lodí, než jsem našla tu pravou, loď Czechie. V tu chvíli mě spíše než jméno upoutalo, že byla paluba plná více či méně známých lidí a u vstupní branky postávali kamarádi z Motoláku a prodávali zbylé vstupenky. I když jsem slyšela námitky vůči zvolenému datu plavby, účast byla veliká a počasí bylo báječné. Pluli jsme směrem do Modřan a zpět.
Kotvy jsme zvedli pár minut po osmé, přičemž valná většina návštěvníků bojovala o místa venku na terase. Vltavské ceny v lodním baru nás přesvědčily, že se nevyplatí usrkávat džus, ale dát si víno (bílé, červené či šampaňské), které bylo za stejný peníz (stejné množství). A tak se parník poměrně brzy dostal do nálady. V podpalubí se trsalo na hudbu všeho stylu nebo se pozorovaly vltavské vlnky, které dosahovaly akorát do poloviny oken. Ani jsme si nevšimli okamžiku, kdy jsme se přirazili ke břehu a asi bylo pro pořadatele trošku složité nás o tom přesvědčit.
V tu chvíli venkovní hodiny ukazovaly skoro půl jedné. Většina lidí se rozprchla do všelijakých podniků, takže také proto tu moje reportáž končí. Každopádně jako na všechny skvělé společenské fakultní akce přidávám pozvání na Motolský parník 2010 a tentokrát veliké díky studentskému spolku Motolák.
Absolventům přeji za redakci fakultních stránek
šťastnou plavbu medicínskou praxí!
-az-
