Minulý měsíc uplynulo 30 let od založení Dětského kardiocentra v Motole. Prvním pacientům tohoto pracoviště může být dnes něco málo kolem čtyřiceti let a příležitost prožít plnohodnotný život dostali právě před třiceti lety v Dětském kardiocentru v Motole. Od té doby do dnešních dnů dostalo stejnou šanci také mnoho a mnoho dalších dětských pacientů. Současnému primáři, MUDr. Janu Škovránkovi, CSc., jsme při této příležitosti položili několik otázek.
V letošním roce uplyne 30 let od založení Dětského kardiocentra, můžete nám přiblížit, kam sahají počátky péče o dětské pacienty s kardiologickým onemocněním?
Základy moderní dětské kardiologie vybudovala na pražské II. dětské klinice, tehdy vedené Jiřím Brdlíkem a později Josefem Houšťkem, Hana Padovcová. Jednalo se nejen o péči nemocniční, ale budovala se také široká síť kardiologických poraden, tehdy především pro dětská postrevmatická srdeční onemocnění. V roce 1947 byla na tomto pracovišti provedena první katetrizace srdce u staršího dítěte.
16. května 1977 bylo ve FN Motol oficiálně otevřeno pracoviště se značně komplikovaným názvem – Specializované pracoviště pediatrické kardiologie a kardiochirurgie. Jaké okolnosti k tomu vedly a jaké bylo jeho hlavní zaměření?
Hlavní „okolností“ vzniku kardiocentra byl fakt, že většina dětí narozených s významnější srdeční vadou umírala bez pomoci. To byla i v tehdejší ČSSR dlouhodobě neudržitelná situace, a tak se Milanu Šamánkovi podařilo i ve složité normalizační době prosadit vznik SPPKK – pediatrického integrovaného kardiologicko-kardiochirurgického pracoviště.
Provoz byl zahájen nejprve provizorně, lůžkové oddělení bylo dočasně v křídle 7A a společně s improvizovaným pooperačním oddělením mělo 15 lůžek.
Prvním vedoucím nově vzniklého SPPKK (později Dětské kardiocentrum) se stal Milan Šamánek, kardiochirurgickou část vedl Bohumil Hučín a kardiologické oddělení primářka Marie Voříšková.
Toto pracoviště představovalo na tehdejší dobu nový komplexní přístup k péči o děti se srdečním a cévním onemocněním, zejména o novorozence a kojence s urgentními (život ohrožujícími) vrozenými srdečními vadami. Součinnost mezi vybudovanou sítí kardiologických poraden a specializovaným centrem v Praze se upevnila a začala jejich účinná spolupráce.
 |
 |
 |
Pro zvětšení klikněte na obrázek
Jaké byly první kroky a úspěchy nově vzniklého pracoviště?
Prvním pacientem přijatým 16. 5. 1977 byla Jana V., narozená 3. 3. 1976 s diagnózou ASD sec. potvrzenou radiocirkulografií (později úspěšně radikálně operována).
Prvním operovaným pacientem byla Renata S., narozená 1. 7. 1972, operována 15. 6. 1977, které Bohumil Hučín provedl podvaz otevřené tepenné dučeje.
První operaci srdce s mimotělním oběhem (R. F., uzavření síňového defektu) provádí Hučín 17. 8. 1978 a od konce roku 1978 se začínají operovat v mimotělním oběhu i novorozenci a kojenci.
Když se podíváte na současné výsledky vašeho pracoviště, které jsou podle vašeho názoru nejvýznamnější?
Je jich víc. Chirurgickou mortalitu (do 30 dnů po operaci) se podařilo snížit na 1 %, což představuje světovou špičku (obr. 1). Narůstají počty léčebných katetrizačních výkonů (obr. 2). V rámci plošného screeningu srdečních vad v těhotenství je v ČR v posledních letech rozpoznáno 70–80 % srdečních vad ještě před narozením (obr. 3) a přežívání proto již dosáhlo 92 %. K tomu funkční systém pregraduální a doktorské výuky, síť terénních dětských kardiologů, desítky výzkumných projektů, grantů, mezinárodní spolupráce, rozsáhlá přednášková a publikační činnost...
A naopak, se kterými problémy nebo překážkami se ve své současné praxi potýkáte?
Problém je nedostatek zkušených sester, zejména intenzivních. Není také jednoduché vypořádat se s odchody špičkových lékařů na vedoucí místa v západoevropských centrech, i když na druhé straně je to pro nás velká čest a umožňuje to rychlý růst mladších kolegů. Obecným problémem je financování náročné péče. Obrovský problém je rekonstrukce dětského monobloku za plného provozu. Jak se vyrovnáme s její plánovanou další fází, při které máme opustit naše operační sály, pooperační JIP a katetrizační laboratoř, opravdu nevím.
30 let úspěšné existence celorepublikově jedinečného pracoviště, jako je Dětské kardiocentrum v Motole, je jistě důvod k oslavám.
Souhlasím. V rámci květnového XV. výročního sjezdu České kardiologické společnosti v Brně bylo Dětskému kardiocentru věnováno slavnostní sympozium, na kterém jsme shrnuli výsledky naší 30leté činnosti. Nyní bude v Praze ještě slavnostní večer u příležitosti našeho výročí, kde chceme poděkovat všem současným i bývalým spolupracovníkům a připít si na další úspěchy.
Děkuji za rozhovor
-mc-
Fotogalerie
 Endoskopická laboratoř – MUDr. Škovránek při prenatálním echokardioskopickém vyšetření |
 MUDr. P. Kubeš – ambulance elektrofyziologie |
 Čekárna ambulance |
 Recepce ambulance (L. Hrunková, L. Hovorková) |
 Ambulance (sestra Mendlová) |
 Ambulance elektrofyziologie (sestra J. Hojerová, O. Spurná) |
 prof. MUDr. V. Chaloupecký, CSc., primář kardiologického oddělení |
 Kardiologické odd. 8B |
 D. Dotřelová, staniční JIP 8B |
 Na operačním sále |
 Operační tým |
 Zajištění mimotělního oběhu |
 MUDr. T. Matějka |
 Detail operace |
 Pohled do katetrizační laboratoře |
 Ovladovna katetrizačního sálu |
 Pooperační JIP (J. Chvátalová, K. Holanová) |
 Napojení malého pacienta na přístrojích |
 Pooperační JIP (J. Chvátalová) |
 Pooperační JIP (K. Holanová) |
Foto: V. Stárek – fotolaboratoř
