8. listopadu jsem se rozhodla odtrhnout oči od hyperlipoproteinémií a inhibitorů hydroxy-methyl-glutaryl-CoA-reduktázy 
a vypravila jsem se do Karolina na koncert kvarteta Ensemble Martinů, které hrálo pro téměř do posledního místa zaplněný sál.
Program sliboval cross over různými žánry (jazz, classical, minimal, latin), což mohlo v zásadě skončit buď tak, že se to nebude líbit nikomu, nebo tak, že se to bude líbit všem. Nakonec se, myslím, beze zbytku podařilo naplnit onu druhou možnost a koncert byl úžasným zážitkem.
Zazněly skladby Maurice Ravela, Arthura Honeggera či Bohuslava Martinů, ve druhé části pak moderna Alexeje Frieda (Parafráze a variace na West side story Leonarda Bernsteina).
Nejpůsobivější však pro mne určitě byla závěrečná čtyři tanga Astora Piazzoly, kdy kvarteto doprovázeli ještě bubeník a perkusista. Přikládám alespoň odkaz na malou ochutnávku, do které bohužel nemohu vměstnat atmosféru koncertu, na jehož konci si publikum potleskem vynutilo přídavek.
Příjemná koneckonců byla nejen ona dech beroucí hudba, ale i přestávka s občerstvením, toulání se Karolinem a neformální rozhovory s různými učiteli, studenty a přáteli. Věřím, že ti, kteří na koncertu byli, rádi přijdou zase. A těm ostatním vzkazuji (i když tím hrozí, že na mě a další opozdilce nezbude ani místečko k stání): Určitě si další koncert nenechte ujít.
-jr-
Fotogalerie
