Odborný seminář Kochleární implantace u dětí – Možnosti rehabilitace neslyšících dětí a význam včasné diagnostiky poruch sluchu se konal 8. 11. 2006 v prostorách Senátu Parlamentu ČR v Zaháňského salónku ve Valdštejnském paláci. Byl připravován ve spolupráci výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu ČR a Centrem kochleárních implantací u dětí UK 2. LF a FN v Motole. Pana docenta Kabelky Kliniky ORL UK 2. LF jsme se zeptali:
Pane docente, při pohledu na program semináře a plánovanou dobu trvání (od 14 do 15 hodin) si každý řekne, že program je neobvykle krátký. Proč?
Seminář byl zacílen na informaci o současném stavu včasné diagnostiky sluchových vad u dětí. Porucha sluchu je kladena z hlediska závažnosti hned na druhé místo za postižení mentální. Ztráta sluchu je pro člověka – závislého na komunikaci slovem – podstatně horší, než ztráta zraku. Tuto skutečnost si mnohdy nejsou schopni připustit ani medici. Stačí si však uvědomit, že od narození neslyšící (prakticky úplná ztráta sluchu) má nepatrnou šanci naučit se mluvit. S tím souvisí i schopnost (neschopnost) číst a psát. Čím dříve se na postižení sluchu přijde, tím dříve lze podniknout kroky k nápravě. Pokud by dítěti pomohly sluchadla, mělo by je dostat před půl rokem věku. Pokud by byla ztráta větší, mělo by být dítě připravováno pro možnost kochleární implantace – ve věku kolem jednoho roku. Poruchu sluchu u novorozence můžeme očekávat přibližně u jednoho (podle některých prací dokonce až u dvou) z 1000 novorozenců. Celosvětově se proto zavádí screening sluchu u novorozenců. Na semináři jsme se snažili na příkladu prospěchu kochleárních implantátů ukázat, že takovéto opatření se z dlouhodobého hlediska vyplatí i ekonomicky. Prezentovali jsme výsledky rehabilitace dětí s kochleárními implantáty a srovnání s dětmi, které kochleární implantát nemohou využívat (s videoukázkami), další témata se týkala plasticity mozku, dopadu hluchoty na rozvoj dítěte, programu kochleárních implantací v České republice a potřeby screeningu sluchu u novorozenců a pohledu MZ na problematiku včasné diagnostiky sluchu.
Podle názvů příspěvků je jasné, že se jednalo o jakýsi průřez problematikou. Jací odborníci a odkud v rámci odborného programu vystoupili?
Mezi přednášejícími byli prof. MUDr. Josef Syka, DrSc, MUDr. Pavel Březovský, MBA, a členové Centra kochleárních implantací u dětí v České republice doc. MUDr. Zdeněk Kabelka, PhDr., Eva Vymlátilová a Mgr. Jitka Holmanová.
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., pracuje v Ústavu experimentální medicíny AV ČR a patří mezi přední světové odborníky fyziologie sluchu. MUDr. Pavel Březovský, MBA, je ředitel odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví. Doc. MUDr. Zdeněk Kabelka je přednostou ORL kliniky UK 2. LF a vedoucí Centra kochleárních implantací u dětí, PhDr. Eva Vymlátilová je klinický psycholog Centra a Mgr. Jitka Holmanová specializovaný logoped Centra. Obě posledně jmenované odbornice mají dlouholetou praxi s prací pro sluchově postižené a problematice kochleárních implantací se věnují od roku 1993.
Nedávno jste nám říkal o potřebě provádět celoplošný skríning sluchu novorozenců ve všech českých porodnicích. Může výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu ČR, pod jehož záštitou seminář probíhal, udělat v této věci nějaké pozitivní kroky?
Seminář byl sestaven ve spolupráci s RNDr. Alenou Palečkovou, předsedkyní výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, předsedal mu doc. MUDr. Karel Barták, CSc., místopředseda tohoto výboru. Již samotný zájem o problematiku poruch sluchu u dětí ze strany Senátu ČR je velmi pozitivní. Příslib pomoci v dalších jednáních je v každém případě povzbuzující. Ovšem zavedení skríníngu ve všech neonatologických odděleních bude vyžadovat nejen vytvoření a prosazení legislativního základu a podpory ministerstva zdravotnictví, ale také zapojení neonatologů, foniatrů, vyškolení sester které budou měření provádět a vytvoření účinného systému hlášení a kontrol, aby se děti se zjištěnou sluchovou poruchou dostaly k adekvátnímu ošetření co nejdříve. Nepříjemnou skutečností byl postoj některých přítomných zástupců zdravotních pojišťoven, kteří na prvním místě zdůrazňovali, že zdravotníkům nehodlají proplácet práci vykonanou na skríningu.
Pane docente, děkuji vám za rozhovor
-mc-
Pozn.: Valdštejnský palác, kde se seminář konal – rozsáhlý barokní areál, dnešní sídlo Senátu ČR, si pro sebe nechal vybudovat sám císařský generalissimus a vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštenja v rozmezí let 1623–29. Zajímavé je, že v majetku Valdštejnů objekt zůstal i po jeho smrti a následné konfiskaci. A to až do r. 1945! (zdroj: www.senat.cz)
Tisková zpráva
Kochleární implantace může navrátit dětem sluch. Proč je Česká republika na jednom z posledních míst v Evropě?
Na tuto otázku se snažili nalézt odpověď zástupci zdravotního výboru Senátu ČR, MZ, zdravotních pojišťoven, Svazu pacientů, lékaři z oboru ORL a pediatrie a další účastníci, kteří se 8. listopadu sešli v Senátu České republiky na odborném semináři o kochleárních implantacích a významu včasné diagnostiky poruch sluchu u dětí.
Sluch je zatím jediným lidským smyslem, který lze úspěšně nahradit pomocí implantovaného elektronického zařízení. Toto zařízení se nazývá kochleární implantát a pomohl navrátit sluch už více než 100 000 neslyšících na celém světě. Jedná se převážně o děti, které se narodily se závažnou vadou sluchu slyšícím rodičům.
„Dítě s kochleárním implantátem získává jedinečnou možnost nejen slyšet, ale i rozvinout normální řečové funkce. Klíčové období pro implantaci je prvních pět let života, a to čím dříve, tím lépe, později se významně snižuje plasticita mozku a uzavírá se možnost normálního vývoje řeči,“ konstatoval prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
Prof. Syka také zdůraznil, společně s ostatními přítomnými odborníky, především chirurgem doc. MUDr. Zdeňkem Kabelkou, jak nesmírně důležité je odhalit přítomnost sluchové vady co nejdříve, tj. provádět důsledný a kvalitní screening sluchu u nejmenších dětí. Současný rozvoj techniky totiž umožňuje orientačně vyšetřit sluch dítěte již v prvních dnech po narození, tzv. měřením otoakustických emisí.
V některých porodnicích v České republice se takovýto screening sluchu u novorozenců již provádí, ale většinou jen díky osobní iniciativě místních lékařů, a není tedy, na rozdíl od mnoha jiných evropsklých zemí, systematický a celoplošný.
„Včasné zjištění sluchové vady a její korekce sluchadly nebo zavedením kochleárního implantátu umožňuje rozvoj potřebných komunikačních schopností dítěte a má dramatický vliv na celkový rozvoj jedince, na jeho soběstačnost, možnosti vzdělání a zařazení do slyšící společnosti,“ uvedla PhDr. Eva Vymlátilová a dodává: „přínos kochleární implantace byl prokázán na základě dlouhodobých zkušeností ve světě i u nás, a to nejen pro kvalitu života dítěte a jeho rodiny, ale i z hlediska ekonomické návratnosti pro stát.“
Mnoho z přítomných se pozastavilo nad prezentovaným grafem srovnávajícím počty provedených kochleárních implantací v České republice a v ostatních zemích Evropy. Česká republika se v tomto srovnání nachází na jednom z posledních míst.
„Počet dětí, které potřebují kochleární implantát je relativně malý, přesně definovaný a komplexní péče o tyto děti je v naší zemi velmi kvalitně zajištěna. Šanci dostat kochleární implantát by měli mít všichni, kdo se o něj aktivně ucházejí,“ uzavřela PhDr. Vymlátilová.
Zástupci jednotlivých politických institucí se shodli s přítomnými lékaři na nutnosti zavést celoplošný screening sluchu u novorozenců. O zvýšení úhrad kochleárních implantací bude diskuse zřejmě pokračovat.
