Volební a jednací řád akademického senátu 2. LF UK

Vnitřní předpisy

Volební a jednací řád akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Akademický senát 2. lékařské fakulty se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), usnesl na tomto Volebním a jednacím řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty, jako jejím vnitřním předpisu:

Část I.

Jednací řád akademického senátu

Čl. 1
Úvodní ustanovení

1. Jednací řád upravuje podrobnosti o jednání akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „senát“).
2. Působnost senátu je stanovena zákonem o vysokých školách, statutem a dalšími vnitřními předpisy Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) a statutem a dalšími vnitřními předpisy 2. lékařské fakulty (dále jen „fakulta“).

Čl. 2
Předsednictvo senátu

1. První zasedání senátu v novém funkčním období je svoláno bývalým předsedou senátu.
2. Každá komora senátu (čl. 19 odst. 3 statutu fakulty) na svém prvním zasedání volí dva členy předsednictva senátu.
3. Senát na svém prvním zasedání v novém funkčním období, které řídí nejstarší člen, volí předsedu senátu z členů předsednictva zvolených pedagogickou komorou senátu. Místopředseda senátu je volen z členů předsednictva zvolených komorou studentů. Čtyřčlenné předsednictvo senátu (dále jen předsednictvo) je voleno na celé funkční období senátu.
4. Uvolní-li se z jakéhokoli důvodu funkce člena předsednictva, koná se na nejbližším zasedání komory senátu volba člena předsednictva.
5. Předsednictvu přísluší:
   • stanovit časový plán zasedání senátu
   • navrhovat pořad jednotlivých zasedání senátu
   • připravovat podklady pro zasedání senátu nebo je opatřovat
   • svolávat zasedání senátu
   • zajišťovat zveřejnění zápisu z jednání senátu, včetně usnesení
   • zabezpečovat úkoly vyplývající z usnesení senátu
6. Předsednictvo se schází podle potřeby. Schůze předsednictva zpravidla předcházejí zasedáním senátu, případně na ně navazují.
7. Informaci o jednání předsednictva a jeho závěrech přednáší předseda nebo jím pověřený člen předsednictva na příštím zasedání senátu.
8. Senát může zmocnit předsednictvo, aby v období od 1. července do 30. září nebo ve zvlášť odůvodněných případech i mimo toto období předběžně přijímalo rozhodnutí, která jinak příslušejí senátu s výjimkou rozhodování ve věcech podle § 27 odst. 1 písm. a) až h) zákona o vysokých školách.
9. Předběžná rozhodnutí předsednictva přijatá podle odstavce 8 podléhají schválení senátem na jeho nejbližším zasedání.

Čl. 3
Jednání senátu

1. Předsednictvo svolává senát zpravidla každý měsíc (vyjma hlavní prázdniny), nejméně však dvakrát za semestr. Předsednictvo je povinno senát svolat, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina členů senátu nebo děkan.
2. Program zasedání stanoví předsednictvo senátu. Pozvánka k zasedání má být doručena členům senátu alespoň 7 dní předem. V mimořádných případech může být senát svolán za dobu kratší než 7 dní. Jako pozvánka pak platí jakékoli oznámení předsednictva senátu o konání schůze. Na takovýchto mimořádných jednáních nesmějí být projednávány záležitosti vyžadující 2/3 souhlas všech členů senátu (čl. 20 odst. 5 statutu fakulty) a všichni nepřítomní členové jsou považováni za omluvené.
3. V případě, že se členové senátu z vážných důvodů nemohou zúčastnit zasedání senátu, jsou povinni se předem omluvit předsedovi senátu.
4. Zasedání senátu řídí některý člen předsednictva.
5. Jednotlivé body pořadu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, předsednictvu senátu, a to nejpozději 48 hodin před zasedáním akademického senátu fakulty; tato lhůta se nevztahuje na mimořádná zasedání ani na zvlášť upravené případy. Písemné podkladové materiály se bezodkladně zpřístupňují členům senátu prostřednictvím sítě Internet a zasílají se elektronickou formou. Podrobnosti o elektronické komunikaci musí být k dispozici v kanceláři senátu a zveřejněny prostřednictvím sítě Internet. V kanceláři senátu musí být k dispozici i tištěná forma podkladového materiálu.
6. Se souhlasem předsednictva senátu nebo v průběhu zasedání se souhlasem akademického senátu fakulty lze bod pořadu projednat bez písemného podkladového materiálu. Pokud se akademický senát fakulty kdykoli v průběhu jednání usnese, že bez písemného podkladového materiálu nebude věc projednávat, příslušný bod se z pořadu jednání vypouští.
7. Úvodní slovo při projednávání bodu pořadu přednese navrhovatel nebo člen předsednictva senátu anebo člen komise akademického senátu.
8. Jestliže se akademický senát fakulty kdykoli v průběhu jednání usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu pořadu.
9. Jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty předkládá a odůvodňuje akademickému senátu fakulty děkan. Součástí podkladového materiálu při jmenování členů vědecké rady je stručná charakteristika navrhovaných se zaměřením na jejich vědeckou činnost. Akademický senát hlasuje o tomto návrhu tajně, o každém navrženém zvlášť.
10. Jednání senátu jsou veřejná.
11. K jednotlivým bodům pořadu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit členové senátu, děkan, proděkan a tajemník. Obsah vystoupení všech osob bude součástí zápisu z jednání senátu.
12. Do rozpravy se mohou přihlásit i jiní členové akademické obce než osoby uvedené v odstavci 11. Udělení slova těmto osobám může senát odepřít.
13. Přihlášky do rozpravy se podávají předem u předsedajícího nebo v průběhu rozpravy přímo.
14. Senát se může usnést na maximální řečnické době, která nesmí být kratší pěti minut.
15. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, která reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno ihned, jakmile skončí ten, kdo právě hovoří. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout dvě minuty.
16. Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy ve vztahu k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo přednesených v úvodním slově.
17. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo zpracovateli nebo navrhovateli, jestliže o ně požádá.
18. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když mluví. Výjimečně je předsedající oprávněn odejmout slovo tomu, kdo:
    1. přes předchozí upozornění nemluví k projednávané věci (člen senátu může vznést proti takovému postupu námitku, o níž rozhodne neprodleně senát) anebo
    2. překročí řečnickou dobu určenou podle odstavce 14 nebo lhůtu stanovenou v odstavci 15.

Čl. 4
Usnesení a zápis

1. Senát rozhoduje usnesením. Usnesení senátu podepisuje předseda nebo jím pověřený člen předsednictva.
2. Senát je schopen se usnášet, pokud je přítomná nadpoloviční většina všech členů senátu, není-li dále stanoveno jinak.
3. Usnesení je přijato, vysloví-li se pro ně hlasováním nadpoloviční většina přítomných. U usnesení, týkajících se § 27 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách a usnesení, týkajících se věcí, o nichž tak senát předem rozhodne, je zapotřebí souhlasu alespoň dvou třetin všech členů senátu. U usnesení týkajících se §2 7 odst. 1 písm. a), c) až f) a h) zákona o vysokých školách a u usnesení o volbě kandidáta na funkci děkana je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů senátu. Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu.
4. O jednání senátu se vede zápis, který pořizuje sekretář senátu jmenovaný senátem.
5. Zápis obsahuje zpravidla tyto body:
   • datum, hodinu zahájení a ukončení zasedání,
   • seznam přítomných a nepřítomných (omluvených i neomluvených),
   • podstatný obsah jednotlivých bodů jednání,
   • usnesení.
6. Zápis z jednání senátu sekretář senátu pravidelně zasílá všem členům senátu, orgánům akademické samosprávy fakulty a ředitelům fakultních nemocnic. Akademická obec fakulty je informována vyvěšením usnesení na úřední desce.

Čl. 5
Hlasování

1. Členové senátu hlasují společně.
2. Není-li tímto řádem stanoveno jinak, je hlasování senátu zpravidla veřejné. Hlasování je tajné ve věcech stanovených v § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách, při volbě předsedy senátu a místopředsedy senátu a v případech, kdy člen senátu tajné hlasování navrhne.
3. Pokud není stanoveno jinak, hlasování se děje aklamací (zdvižením ruky), hlasy se spočítají, popřípadě se provede kontrolní hlasování.
4. Způsob vyjádření stanoviska na hlasovacím lístku při tajném halsování předem určí předsedající senátu. Jiný způsob úpravy hlasovacího lístku činí hlas neplatným.
5. Před tajným hlasováním senátu jmenuje předsedající se souhlasem senátu dva skrutátory hlasovacích lístků, kteří provedou sečtení a o jeho výsledku sepíší protokol.
6. Protokol o výsledcích tajného hlasování obsahuje záležitost, pro kterou se hlasuje, počet přítomných členů senátu, počet nepřítomných, počet odevzdaných hlasovacích lístků, počet hlasů kladných, záporných a neplatných.
7. Jde-li o záležitosti, kde jsou podány alternativní návrhy, z nichž žádný neobdržel požadovanou většinu hlasů, hlasuje se po rozpravě ihned podruhé. Není-li ani druhým hlasováním dosaženo požadované většiny pro jeden z návrhů, hlasuje se o této záležitosti na příštím zasedání senátu, a to tajně, hlasovacími lístky.
8. V případě nesouladu mezi usnesením senátu a stanoviskem děkana při rozhodování senátu ve věcech dle § 27 odst. 2 zákona o vysokých školách jedná senát o věci znovu za přítomnosti děkana.

Čl. 6
Jednání a hlasování per rollam

1. Neodkladné záležitosti a návrhy podléhající vyjádření senátu, k jejichž projednání není možné nebo účelné svolat zasedání senátu, mohou být předsednictvem rozeslány členům senátu k posouzení per rollam.
2. Vyhlášení hlasování, znění návrhu a hlasovací formulář se rozešlou členům senátu prostřednictvím uzavřené elektronické konference. Ve vyhlášení se uvede lhůta pro posouzení a hlasování, která nesmí být kratší než tři dny od rozeslání. Požádá-li o to člen senátu, bude mu návrh zaslán i v písemné podobě.
3. Hlasování je veřejné. Vyplněný hlasovací formulář obsahuje jméno a příjmení hlasujícího a jeho hlas (ano/ne/zdržuji se), jinak je neplatný.
4. Návrh posuzovaný per rollam se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů senátu.
5. Tímto způsobem nelze jednat a hlasovat o záležitosti, o níž se má rozhodnout tajným hlasováním. Tímto způsobem rovněž nelze jednat a hlasovat, vysloví-li s tím nejpozději ve lhůtě pro hlasování nesouhlas nejméně jeden člen senátu.
6. Zápis o hlasování per rollam schvaluje senát na svém nejbližším řádném zasedání. Součástí zápisu o hlasování per rollam je jmenný seznam členů senátu s uvedením toho, jak každý z nich hlasoval.

Čl. 7
Poradní orgány

1. Senát a předsednictvo mohou zřizovat stálé i dočasné poradní orgány (komise).
2. Členové poradního orgánu volí ze svého středu předsedu.
3. V dohodě s dalšími orgány akademické samosprávy může senát zřizovat společné poradní orgány (komise nebo rady).

Část II.

Volební řád senátu

Čl. 8
Základní ustanovení

1. Volby do senátu jsou přímé a tajné.
2. Senát vyhlašuje volby nejpozději 30 dnů před jejich konáním.
3. Volby vyhlašuje senát tak, aby se konaly nejpozději 15. den před koncem dvouletého funkčního období jeho členů.
4. Před vyhlášením voleb senát zvolí tříčlenné volební komise pro volby do komory pedagogů a komory studentů. Volební komise si zvolí svého předsedu. Členy volební komise mohou být pouze osoby, které nebudou kandidovat ve volbách. Volební komise odpovídá za průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
5. Administrativní přípravu voleb zajišťuje děkanát fakulty, který zejména připraví seznam členů akademické obce fakulty a hlasovací lístky.
6. Volbu musí volič provést osobně.
7. Druhé kolo voleb se koná po dobu 2 dnů.
8. Každý člen akademické obce fakulty může proti průběhu voleb podat senátu námitky, a to do 30 dnů od vyhlášení výsledků voleb. Senát je povinen námitku projednat a podat písemnou odpověď, a to do 6 týdnů od doručení námitky.
9. V případě, že při sestavování konečného pořadí podle výsledků druhého kola voleb mají dva nebo více kandidátů stejný počet hlasů, rozhoduje pořadí z prvního kola, v případě rovnosti hlasů rozhoduje los.
10. Funkční období nově zvolených členů senátu začíná následujícím dnem po skončení funkčního období předchozích členů senátu.

Čl. 9
Doplňující volby do senátu

1. Doplňující volby do senátu vyhlašuje senát. Pro doplňující volby do senátu platí ustanovení čl. 7 odst. 1, 2, 5, 6, 8 a 9., ustanovení čl. 8 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8 a 9.
2. Doplňující volby do senátu se konají ve všech případech, kdy není možné senát doplnit náhradníkem na základě tohoto řádu.

Čl. 10
Volby ve studentské obci

1. Studentská část akademické obce fakulty (dále jen „studentská obec“) volí 12 zástupců do senátu.
2. Volby do senátu jsou dvoukolové.
3. Část z celkového počtu 12 mandátů do komory studentů senátu je vázána na počet studentských komunit, jejichž počet i složení určuje senát nejméně 1 měsíc před konáním voleb (studenti posledních ročníků zpravidla netvoří samostatnou komunitu). Každá komunita volí do senátu jednoho svého zástupce. Zbylé mandáty se obsadí podle výsledků voleb celé studentské obce.
4. V prvním kole volí volič vždy alespoň dva zástupce ze své komunity a dále zástupce z celé studentské obce do maximálního počtu 12 (lze volit všechny z jedné komunity).
5. Do druhého kola postupují za každou komunitu 4 kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V případě rovnosti hlasů na rozhodném místě v dané komunitě postupují všichni kandidáti, kteří dosáhli alespoň tohoto počtu hlasů. Do druhého kola dále postupuje dalších 10 kandidátů s nejvyšším počtem hlasů a všichni kandidáti, kteří získali stejný počet hlasů jako desátý kandidát v pořadí. Předseda volební komise je povinen ověřit, že kandidáti do 2. kola voleb se svou kandidaturou souhlasí, nesouhlasí-li, má se pro účely sestavení kandidátky pro druhé kolo za to, že se prvního kola nezúčastnili.
6. Ve druhém kole volí volič vždy alespoň dva zástupce ze své komunity a dále zástupce z celé studentské obce do maximálního počtu 12 (lze volit všechny z jedné komunity).
7. Volební komise sestaví konečné pořadí 12 kandidátů. Za každou komunitu je zvolen jeden kandidát, který v dané komunitě obdržel nejvíce hlasů, a zbylé mandáty do celkového počtu 12 obsadí ti členové studentské obce (bez ohledu na příslušnost k některé komunitě), kteří ve volbách celou studentskou obcí získali nejvyšší počet hlasů. Zbylí kandidáti se stávají náhradníky do senátu.

Čl. 11
Zánik mandátu a doplňování senátu

1. Mandát člena senátu zaniká před ukončením funkčního období způsobem podle čl. 23 statutu fakulty. V takovém případě nastupuje na zbytek funkčního období náhradník. Pokud v důsledku ukončení mandátu přestane být některá komunita v AS reprezentována, nastupuje náhradník s nejvyšším počtem hlasů, který byl volen ve stejné komunitě jako odcházející člen senátu. Není-li takový nebo je-li příslušná komunita reprezentována jiným členem AS, nastupuje náhradník s nejvyšším počtem hlasů bez ohledu na komunitu, ve které byl volen.

Čl. 12
Volby akademických pracovníků

1. Volby do komory učitelů a vědeckých pracovníků senátu jsou dvoukolové.
2. V prvním kole voleb každý volič volí nejvýše 12 kandidátů z akademických pracovníků fakulty.
3. Volební komise na základě výsledků prvního kola voleb sestaví podle počtu hlasů pořadí kandidátů.
4. Do druhého kola postupuje 24 kandidátů s nejvyšším počtem hlasů, kteří se svou kandidaturou vyslovili souhlas volební komisi, a všichni kandidáti, kteří získali stejný počet hlasů jako 24. kandidát v pořadí. Nesouhlasí-li kandidát se svou účastí ve druhém kole, má se pro účely sestavení kandidátky pro druhé kolo za to, že se prvního kola nezúčastnil.
5. Ve druhém kole voleb volí členové akademické obce z kandidátky sestavené dle odstavce 4 nejvýše dvanáct kandidátů.
6. Volební komise sestaví konečné pořadí prvních 12 kandidátů, kteří se stávají členy senátu. Další kandidáti v pořadí se stávají náhradníky do senátu.

Čl. 13
Zánik mandátu a doplňování senátu

1. Mandát člena senátu zaniká před ukončením funkčního období způsobem podle čl. 23 statutu fakulty. V takovém případě nastupuje na zbytek funkčního období náhradník určený podle čl. 12 odst. 6.

Část III.

Hlasování akademické obce fakulty

Čl. 14

1. Členové akademické obce fakulty se mohou vyjadřovat tajným hlasováním ke všem otázkám života fakulty, a to z podnětu děkana nebo senátu a dále tehdy, vysloví-li se tak peticí alespoň 1/3 členů akademické obce fakulty.
2. Pokud se k dané věci vysloví shodně nadpoloviční většina členů akademické obce, má se za to, že se akademická obec fakulty vyjádřila.
3. Hlasování organizuje ten orgán, který k němu dal podnět. V případě podnětu vzešlého z akademické obce organizuje hlasování děkan.

Část IV.

Volební řád pro volbu kandidáta na funkci děkana

Čl. 15

1. Děkana volí senát. Volbu kandidáta na funkci děkana vyhlašuje senát na fakultě obvyklým způsobem nejméně 45 dní před koncem funkčního období děkana.
2. Senát zřídí ze svých členů 3člennou volební komisi.
3. Každý člen akademické obce fakulty má právo navrhnout kandidáta na funkci děkana. Návrh podává volební komisi zřízené senátem.
4. Podmínkou pro registraci kandidáta je předložení písemného souhlasu, volebního programu a životopisu.
5. Kandidáti se jednotlivě představí a přednesou koncepci programu na shromáždění akademické obce fakulty, které svolá senát fakulty.
6. Volby jsou tajné. Každý volič hlasuje pomocí hlasovacího lístku, na němž je uveden seznam kandidátů, uspořádaný v abecedním pořadí (kandidátní listina). Volič upraví hlasovací lístek zakroužkováním pořadového čísla pouze jednoho kandidáta, pro něhož se rozhodl. Hlasovací lístek upravený jiným způsobem je neplatný.
7. Ke zvolení kandidáta na funkci děkana je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů senátu.
8. Pokud není kandidát na funkci děkana zvolen v prvním kole, následuje ihned druhé kolo voleb. Volí se mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů získaných v prvním kole voleb. V případě rovnosti počtu hlasů kandidátů, kteří se v 1. kole umístili na 1. místě, postupují do druhého kola voleb pouze tito kandidáti. Při rovnosti hlasů kandidátů pouze na 2. místě, postupují tito do druhého kola spolu s kandidátem z 1. pořadí.
9. Pokud není zvolen předepsaným počtem hlasů kandidátna na funkci děkana v druhém kole, následuje III. a IV. kolo. Termín III. a IV. kola určí senát po vyhlášení výsledků druhého kola.
10. Volby ve III. a IV. kole probíhají za stejných podmínek jako v I. a II. kole. Ve III. kole se opět vybírá ze všech registrovaných kandidátů obdobně jako v I. kole. Ve IV. kole se volí mezi kandidáty vybranými obdobným postupem jako podle odstavce 8.
11. Pokud nebude kandidát na funkci děkana zvolen ani ve IV. kole, o dalším postupu rozhodne senát na mimořádném zasedání.
12. Výsledek voleb kandidáta na funkci děkana je vyhlašován na fakultě obvyklým způsobem a písemně oznámen rektorovi.

Čl. 16
Závěrečná ustanovení

1. Tímto předpisem se ruší Volební a jednací řád akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který byl schválen akademickým senátem univerzity dne 19. 5. 1999, včetně všech pozdějších změn.
2. Orgány, které byly zřízeny ke dni nabytí účinnosti tohoto volebního a jednacího řádu, jakož i osoby, které byly k tomuto dni jejich členy, se považují za orgány zřízené a osoby ustanovené do funkcí podle tohoto volebního a jednacího řádu.
3. Tento řád byl schválen senátem dne 21. 11. 2012 a nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity¹.
4. Tento řád nabývá účinnosti první den kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyl platnosti.

 

prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc., předseda akademického senátu 2. LF UK

prof. RNDr. Jan Hála, DrSc., předseda akademického senátu UK

doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D., děkan 2. LF UK

---

 
¹ § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. Akademický senát Univerzity schválil tento statut dne 14. 1. 2013.