Co si o anketě a jejích výsledcích myslí zástupci studentů?

Otázky

1. Je podle vás anketa přínosem – mohou studenti ohodnotit kvalitu výuky?
2. Jaký by měl být konkrétní přínos výsledků ankety pro ústav/kliniku?
3. Měli by vedouci ustavu/klinik vyvodit nějaké důsledky kladných/záporných hodnocení konkrétních pedagogů?
    

Roman Mizera
 

1. Podle mého názoru je anketa jednoznačně přínosná, pokud z ní ovšem budou vyvozovány důsledky. Je jasné, že výsledky ankety nemůžou být jediným kritériem kvality výuky. Na druhé straně by měla fakulta, resp. její ústavy a kliniky, na názory studentů reagovat, podobně jako firma reaguje na rozumné! požadavky svých zákazníků. V akademickém senátu se vedly značné spory, jestli má být anketa povinná – myslím si, že aby měly výsledky nějakou váhu, musí se ankety zúčastnit většina studentů! Této skutečnosti se dá v našich podmínkách dosáhnout nejspíš pouze direktivně.
2. Myslím si, že spíše než k odměnám nebo postihům by měla anketa vést ke zhodnocení výuky a vyučujících vedoucím daného předmětu a k zamyšlení, jestli jsou podněty, vycházející z řad studentů realizovatelné.
3. Domnívám se, že málokterý student by v anketě hodnotil záporně dobrého učitele, byť by byl náročný nebo učil těžký obor. Pokud se tedy sejde více negativních výsledků, měl by se vedoucí ústavu nebo kliniky zaměřit na způsob výuky a přístup kritizovaného učitele ke studentům. Anketa v tomto případě slouží jako jakási kontrolka kvality – ta samozřejmě může signalizovat planý poplach, který se ale dá důkladnou kontrolou odhalit.
    

Veronika Hernychová
 

1. Myslím si, že anketa přínosem určitě je. Studenti někdy vidí věci, které pedagogové postihnout nemohou. Mohou vyjádřit své potřeby, které by pedagogové vůbec netušili. Někteří se stydí, nebo nechtějí říci svá přání nahlas a anketa může být dobrý prostředek, jak se vyjádřit. Na druhou stranu je zřejmé, že někdy studenti vidí určité věci jen černobíle, nemohou objektivně zhodnotit situaci a mají přemrštěné návrhy a nevidí problém do hloubky. To je ale už úkol ústavu/kliniky, aby dokázali rozlišit objektivní požadavky od subjektivních.
2. Ústav/klinika takto má možnost zpětné vazby od studentů. Může získat nové nápady a návrhy jak výuku vést. Čemu věnovat více času, v které oblasti zase ubrat. Vždyť výuka je tu především pro studenty a pedagogy by mělo zajímat, jestli právě ta jejich je jim k užitku a pokud tomu tak není, tak se podle toho zařídit.
3. Určitě. Jestli bude z ankety zřejmé, jasné (dostatečný počet hlasů) a prokazující (dostatečný počet hlasujících) pozitivum či negativum na konkrétního pedagoga, tak by se nějaké důsledky měly vyvodit.
    
    

Michal Konrád
 

1. Přínosem bude, pokud bude snaha o objektivní zhodnocení (k tomu je třeba srovnatelné množství hlasujících a pouze oblasti, ve kterých snesou předměty srovnání) a výsledky budou předloženy ústavům a klinikám. Tím by měla vzniknout diskuse nejen mezi vyučujícími navzájem (vedení, atd.), ale i mezi vyučujícími a studenty (zatím jen velmi málo klinik a ústavů bere na vědomí stížnosti a návrhy studentů k výuce).
2. Studenti musí hodnotit, někteří dokonce mohou srovnávat (účastníci Erasmu) s výukou jinde. Kliniky a ústavy si do budoucna musí zvyknout na velmi přísné hodnocení ze strany studentů (jestliže bude zavedeno školné, každý si svou „investici“ dobře pohlídá – studenti z ciziny už to z části dělají). Nebude (ani teď není) omluvitelné čekání na vyučujícího, na praktickou výuku aj. Konkrétní přínos by mělo být poznání v jakých oblastech má klinika rezervy a rozvinutí diskuse. Bojím se, že po kritice ze strany studentů klinika/ústav změní přístup v dané oblasti, aniž by se ptala, co přesně se studentovi nelíbilo.
3. Ano, hlavně z těch záporných, problém ovšem bude u samotných vedoucích, v případě, že budou sami hodnoceni negativně. Opět by si každý vyučující měl své hodnocení podrobně rozebrat a probrat se studenty. Nějaké finanční odměny nebo tresty bych nepovažoval za šťastné řešení.
    
    

Ondřej Suchánek
 

1. Určitě, nová anketa umožňuje konečně trochu komplexnější zhodnocení hlavních aspektů výuky na jednotlivých ústavech a klinikách. Každý dobrý pedagog by si měl takovou zpětnou vazbu obstarat sám, nicméně nová ankteta by mu měla pomoci – Anketní otázky byly vytvořeny ve spolupráci se samotnými studenty a nakonec vytříbeny lidmi, kteří se danou problematikou již déle zabývají, což je znát na jejich formulaci a logickém řazení. Navíc zachování určité uniformity otázek přináší konečně možnost srovnání jednotlivých pracovišť. Je třeba si ale uvědomit, že anketa bude skutečným přínosem jen v okamžiku, kdy se jí zúčastní dostatek motivovaných studentů.
2. Anketa by měla odhalit slabé, ale i silné stránky výuky každé kliniky/ústavu. Každý přednosta, ale i konkrétní vyučující, tak dostane do ruky konkrétní zprávu o tom, kde by měl přidat, případně čeho si na něm studenti naopak váží. Dobré je, že anketa umožňuje také přiměřené srovnání jednotlivých pracovišť – vedení by pak mělo věnovat patřičnou pozornost těm, kteří se umístí na obou koncích onoho žebříčku. Nejhůře hodnocená pracoviště by měla vysvětlit příčiny takového hodnocení a zároveň se pokusit najít řešení, jak chyby odstranit. Na druhou stranu nejlepší pracoviště a pedagogové by měli být patřičně ujištěni, že si fakulta jejich počínání váží a podporuje je v něm. Myslím si, že v tomto ohledu je důležité, aby výsledky ankety vč. srovnání byly pokaždé úplně zveřejněny.
3. Jistě, tak to přece funguje v každém zaměstnání.