Neurovědní seminář – doprovodný program 2. lékařské fakulty pro Týden mozku

prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.

Co mají společného poruchy vývoje mozku a demence?

Anotace: Poslední neurovědní výzkumy ukazují, že vrozené poruchy intelektu a neurovývojové poruchy (autismus, ADHD, epileptické encefalopatie) mohou mít obdobné příčiny jako některé typy demencí.
Dosavadní studie naznačují, že společným jmenovatelem oslabeného intelektu v dětství i kognitivních poruch ve stáří jsou geneticky podmíněné změny na cytoskeletární, resp. mikrotubulární úrovni.
Pokusíme se ozřejmit roli mikrotubulárních struktur ve vyvíjejícím se mozku a odpovědět na otázku, jak opožděná mikrotubulární polymerizace může souviset s dysmyelinizací mozkového konektomu.
Další otázkou je, zda lze u osob se sníženým intelektem tyto změny prokázat pomocí zobrazovacích metod, a to konkrétně analýzou frakční anisotropie v rámci MRI/DTI vyšetření.
V závěru chceme diskutovat možný přínos translačního výzkumu neurovývojových poruch a možné naděje na predikce i případnou profylaxi rozvoje senilních demencí.

Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc., je dětský neurolog, epileptolog, emeritní děkan 2. lékařské fakulty a emeritní přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol.

prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
Dokážeme zabránit neurodegeneraci, tj. ztrátě nervových buněk?

Anotace: Neurodegnerativní onemocnění jsou častější ve vyšším věku, nelze však dát rovnítko mezi stáří a nemoc. Zánik nervových buněk je u nemocných zrychlen a bývá přítomen v typických oblastech mozku.
Nejnovější poznatky z oblasti prevence a výzkumu nových léků přináší optimismus ve snaze zánik nervových buněk zpomalit nebo zastavit. Tyto postupy cílí zejména na tvorbu patologických bílkovin v mozku.

Prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., FEAN, se věnuje diagnostice a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších demencí a je vedoucím Centra pro poruchy kognitivních funkcí Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Mgr. Jiří Hammer, Ph.D.
Umíme číst lidské myšlenky?

Anotace: Je možné číst lidské myšlenky z mozkové aktivity? To (zatím?, naštěstí?)
neumíme. Tedy aspoň ne tak, jak by si laik představoval. Nicméně díky
rozvoji zobrazovacích technik a především zpracování dat lze zkonstruovat
přístroje, tzv. brain-computer interface, pomocí kterých lze například
ovládat robotickou ruku nebo rekonstruovat mluvenou řeč. V přednášce bude
představeno několik takovýchto aplikací.

Mgr. Jiří Hammer, Ph.D., vystudoval MFF UK, obor biofyzika. Následovalo postgraduální studium na Bernsteinově centru pro výpočetní neurovědu v německém Freiburgu, kde obhájil doktorát na téma brain-computer interface. V současnosti působí jako vědecký pracovník (postdoktorand) na 2. LF UK. Ve svém výzkumu se věnuje oblasti reprezentace kognitivních procesů v intrakraniálním EEG signálu.

prof. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D.
Jak se budou léčit onemocnění dětského mozku?

Anotace: Jakékoli narušení mozkových funkcí nebo poškození mozku v dětském věku má zásadní dopad na jeho další vývoj a může vést ke vzniku epileptických záchvatů, zastavení psychomotorického vývoje či k poruchám chování. Řada onemocnění mozku v dětském věku je závažná a doposud bylo možné pouze mírnit jejich projevy. Současné pokroky v oblasti vědy však otevřely nové možnosti, jak tato onemocnění zastavit, vyléčit nebo zásadně zmírnit jejich průběh. Přednáška bude zaměřena na možnosti budoucího využití genové léčby, na způsoby hledání léčby šité na míru či na význam správného načasování léčby před rozvojem prvních příznaků onemocnění.

Prof. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D., se zaměřuje na pochopení mechanismů vzniku epileptických záchvatů a epilepsie a na vývoj nových diagnostických a léčebných postupů epilepsie a neurologických onemocnění. Je přednostou Ústavu fyziologie 2. LF UK.