Tak jako téměř každý rok v listopadu si my, radiologové, připomínáme osobnost Wilhelma Conrada Röntgena a jeho epochální objev elektromagnetického záření s krátkou vlnovou délkou – paprsků X. Tento objev nejenže zapříčinil dynamický rozvoj diagnostiky, ale promítl se i do oborového názvosloví. Objevené záření je Rentgenovo. Přístroj, který využívá k diagnostice záření, je rentgen; obecně „rentgen“ se někdy jmenuje celé příslušné oddělení zobrazovací diagnostiky. Máme rentgenology a rentgenoložky. A nevadí, že na rentgenovém oddělení se provádí rovněž diagnostika pomocí ultrazvuku nebo magnetické rezonance, které zázračné paprsky X vůbec nevyužívají.
Popusťme však nyní uzdu fantazii. „Kolegyně, víte, co by se stalo, kdyby paprsky X objevil třeba pan Novák?“ – „Ale no jistě, kolego, to ví každý. Záření by se jmenovalo Novákovo, rentgenové oddělení by bylo prostě novák“ – „A jestlipak, kolegyně, víte, že při základech objevů fungování magnetické rezonance stál kromě jiných i Felix Bloch, fyzik z Curychu?“ – „Já vím všechno samozřejmě! I to, že by pak lékaři z magnetické rezonance byli blochologové a blocholožky. A doktorka z oddělení zobrazování Nováková, pracující s novým novákovým zářením, ale také s magnetickou rezonancí by se do telefonu hlásila: Tady blocholožka Nováková, novák, prosím?“ Takto trochu ztřeštěně se spolu mohou bavit zdravotničtí klauni v nemocniční čekárně a malý kluk nebo holka, která je pokradmu poslouchá, se tomu příběhu možná začne smát. Kdo se směje, už se tolik nebojí.
Trochu jinak na to jdou studenti z 2. lékařské fakulty v týmu EasyMRI. Také pomáhají dětem zvládnout bez strachu nesnadná diagnostická vyšetření, která jsou pro jejich léčbu zrovna naplánovaná. Studenti si sami pobyt v magnetické rezonanci vyzkoušeli. Vědí, jaký je v přístroji během procesu hluk a také proč je dobré se při snímání sekvencí vůbec nehýbat. Den před vyšetřením se takový student nebo studentka z týmu představí na klinickém oddělení rodičům a skamarádí se s dítětem, které se chystá na vyšetření třeba v magnetu. Dobře míněné rodičovské „Přece se nebudeš bát, vždyť to nic není!“ může student zasvěceně rozšířit o to, co znamená ve skutečnosti rodičem nadnesené „to nic není“ a také proč se vlastně opravdu není třeba bát. Může ukázat dítěti zmenšený model magnetické rezonance, přístroje, který na ně zítra čeká. Student ví, co sám při ležení v magnetu zažil, jaké to bylo, zda se bál, a když, tak čeho. Ví, proč to celé absolvovat může být vlastně celkem snadné a koneckonců i zábava. Ve sluchátkách si společně s klukem nebo holčičkou poslechnou hluk rezonančního přístroje, virtuálně si projdou na tabletu vyšetřovnu, vyberou si film nebo pohádku, která se bude během vyšetření promítat. A ono to najednou není tak strašidelné!
Všichni druhý den za doprovodu studenta, už skoro doktora, absolvují vyšetření společně. Vytvoří se rámec důvěry a jistoty, že všechno půjde dobře. A studenti si zase naopak mohou vyzkoušet a zažít medicínu z druhé, pacientské strany. Zjistí, jaké pocity mohou pacienti prožívat, z čeho pramení jejich obavy. Takový pohled na medicínu z druhého břehu, získaný již během studia, se jistě hodí do budoucna v praxi a v přístupu k nemocným. Navíc to také usnadní práci nám, lékařům, kteří diagnostiku provádějí nejen v rámci náročných výzkumů. Pořízená dokumentace z vyšetření bude kvalitní, bez rozmazání z pohybu dítěte. Diagnostika se stane díky tomu přesnější a rychlejší. Mimo jiné se uspoří i tolik potřebný a stále chybějící čas. Studenti, kteří chtějí být součástí týmu EasyMRI, se mohou hlásit přes formulář zde.
Tým EasyMRI v praxi dokazuje, že strach prostě na magnet nepatří. Tak pojďme se všichni společně méně bát. Hodí se to v rezonanci, ale i v životě.
MUDr. Martin Kynčl, Ph.D.
Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol
