Biomedicínská informatika

Biomedicínská informatika je rychle se vyvíjející obor, jehož náplní je zejména využití počítačů a informačních technologií, systémového přístupu, statistiky a epidemiologie a matematických metodologií v medicíně.

Biomedicínská informatika prochází stálým vývojem, v současnosti je zaměřena na tyto hlavní oblasti: oblast podpory klinického rozhodování, biomedicínské statistiky, robotiky, počítačového modelování, zpracování obrazu a na oblast medicínských informačních systémů. V klinické medicíně jde o tyto oblasti: klinické výpočty, analýza obrazu, problematika biosignálu, počítačové modelování, umělá inteligence (včetně expertních systémů), podpora rozhodování, problematika statistiky a biometrie, klasifikace v medicíně, počítače v řízení přístrojů, robotika a umělé orgány. V oblasti informačních systémů je řešena problematika jejich implementace v prostoru zdravotnictví, specifické otázky ochrany dat a etických problémů a tvorba nemocničních informačních systémů. V oblasti teoretické medicíny jde zejména o modelování fyziologických funkcí a problematiku bioinformatiky.

Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program

Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.

Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).

Témata disertačních prací

Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele, případně lze využít vypsaných témat níže, výběr se na ně však v žádném případě neomezuje. Společně s ním konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu. 

Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele. 

Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.

Vypsaná témata

Školitelé studijního programu

Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). Seznam školitelů schválených OR naleznete zde. Po rozkliku se zobrazí pracoviště školitele a kontakt na něj.

Požadavky v průběhu studia

Studijní povinnosti pro prezenční i kombinovanou formu studia jsou stejné.

• Absolvování dvou kurzů. Povinný je nejméně jeden z kurzů této oborové rady: Biomedicínská statistika a informatika, Modelování fyziologických funkcí nebo Klinická informatika a bioinformatika.

Druhý kurz může volit student z jiných kurzů v rámci DSPB nebo také některého z dále uvedených kurzů (dva kurzy UTIA ČAV).

• Součástí studijního plánu je rovněž zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate). 
• Dle Opatření děkana 2/2024 je povinná účast na Vědecké konferenci pro všechny studenty DSP na 2. LF UK. VK se studenti zúčastňují zpravidla ve 4. ročníku (případně i znovu v 6. a 8. ročníku pokud studium prodlužují).
• Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení státní doktorské zkoušky je student připuštěn k obhajobě.

Požadavky na absolvování stáží

Doporučen je několikaměsíční pobyt na zahraničním pracovišti. Lze jej nahradit účastí na mezinárodním projektu nebo jinou formou přímé účasti na spolupráci se zahraničím.

Vypsané kurzy

B90206 Biomedicínská informatika a statistika
B90246 Modelování fyziologických funkcí
B90277 Klinická informatika a bioinformatika
B90182 Modelování biomedicínských systémů
B90072 Fyziologické regulační systémy v normě a patologii
B90278 Modelování procesů ve zdravotnických informačních systémech
NPGR029 Variační metody ve zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR)
NPGR032 Digitální zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR)

Požadavky ke SDZ

• Absolvování dvou výše uvedených kurzů
• Literární přehled
• Publikace či odeslání jednoho článku s IF k tématu práce
• Zkouška z anglického jazyka
• Student předloží rešeršní práci k problematice disertace a nastíní teze práce. Ty obhájí v kvalifikované diskuzi.

• Odpoví na dvě teoretické otázky. Studenti si mohou vybrat buď dvě otázky z informatiky, nebo jednu ze statistiky a jednu z informatiky.

Průběh SDZ

Při přihlášení na SDZ student odevzdá „Literární přehled“ v rozsahu 10–40 stran (včetně rešerše). Impaktované publikace požaduje OR doložit až v přihlášce k obhajobě disertace, nejsou tedy vyžadovány k přihlášce na SDZ. Zkušební otázky ke SDZ jsou kladeny jak k tématu „Pojednání“, tak z otázek absolvovaných základních předmětů. Otázky ze základních předmětů student dostane po absolvování daných předmětů, případně o ně může požádat před SDZ.

Požadavky na publikační činnost

Publikace nejméně dvou článků k tématu disertační práce v časopisech s IF, kde alespoň u jedné z nich musí být uchazeč prvním autorem. Zpracování rešeršní práce ke SDZ. 

Požadavky k obhajobě

Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení publikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení SDZ je student připuštěn k obhajobě.

OR vyžaduje 3 výtisky autoreferátu a 3 výtisky autoreferátu.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent studijního programu získá komplexní vzdělání, jehož cílem je dosažení interdisciplinární výzkumné excelence v informatice a v biomedicínských aplikacích informatiky. Absolvent získá teoretické znalosti v oblasti informační vědy, systémové vědy – zejména v oblasti analýzy obrazu, analýzy biologických signálů, informačních systémů, matematických modelů a biostatistiky. Tyto poznatky dokáže aplikovat v praxi i výzkumu v oblasti jako je elektronické zdravotnictví, zobrazovací metody, telemedicína, navrhování a analýza klinických studií, bioinformatika, optimalizace řízení zdravotnických procesů a zařízení a zdravotnická ekonomika. Absolvent studijního programu získá hluboké porozumění oboru a jeho ukotvení v teorii, praxi, organizaci zdravotnictví a medicínském výzkumu.

Předpokládané uplatnění absolventů

Uplatnění ve zdravotnictví zejména v řízení a zpracování dat v nemocnicích. Dále na lékařských, zdravotnických, přírodovědných a technických fakultách ve výzkumu ve vývoji přístrojů a metodologií informatiky. Stejné uplatnění i v privátním sektoru.