Podmínky soutěže

Předmět soutěže:
 
účelová podpora Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví

1. (dále jen IGA MZ) na řešení projektů orientovaného, aplikovaného výzkumu, tj. projektů řešených za účelem získání nových poznatků směrovaných ke specifickému, předem stanovenému praktickému cíli s danou aplikací výsledků ve zdravotnictví. Žádosti o účelovou podporu IGA MZ / návrhy programových projektů, předkládané uchazeči na předepsaných formulářích, musí naplňovat Ministerstvem zdravotnictví vyhlášený program, resp. přispívat k řešení problémů našeho zdravotnictví.
    
   Dílčí program „Zdraví obyvatel“
    
   Priority:
   1. molekulárně biologické a genetické postupy a prostředky v prevenci, diagnostice a léčbě nejzávažnějších onemocnění
   2. využití nových technologických a informačních přístupů v prevenci, diagnostice a léčbě nejzávažnějších onemocnění
   3. mechanismy účinku léčiv a jejich osud v organismu
   4. zdraví a jeho determinanty včetně environmentálních faktorů.
       
   Cíle dílčího programu Zdraví obyvatel:
   • vytvoření podmínek pro prodloužení očekávaného lidského života o dva roky v průběhu deseti let
   • vytvoření zdravotních podmínek pro zlepšení kvality života ve vyšších věkových kategoriích
   • vypracování a zavedení metod vedoucích ke snížení zdravotních dopadů potenciálních bezpečnostních rizik a rizik vyplývajících z globálních změn
   • vypracování a zavádění diagnostických a léčebných metod a prostředků vedoucích ke zkracování doby hospitalizace
   • soustavné zavádění metod a léků zlepšujících kvalitu života
   • vypracování systému pro ošetřování seniorů v zařízeních mimo sektor zdravotnictví a oddělení systému zdravotnictví a sociální péče. Výzkum jako předstupeň napomáhající vývoji léků a léčebných pomůcek s důrazem na „pacient-friendly“ použití.
      
   Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje tento dílčí program Zdraví obyvatel se základním cílem snížení nemocnosti a úmrtnosti na nejzávažnější skupiny nemocí v populaci České republiky. K nim patří především choroby nádorové, kardiovaskulární a cerebrovaskulární, poruchy metabolismu, výživy a endokrinního systému, včetně diabetes mellitus, nervové a duševní choroby, infekční a autoimunitní onemocnění a onemocnění kloubů a kostí. Zvýšená pozornost bude věnována onemocněním dětského věku včetně úrazovosti dětí, genetické problematice a poruchám reprodukce, vybraným aspektům lékové problematiky, jakož i vztahu zdraví a prostředí.
   Ministerstvo zdůrazňuje – s přihlédnutím k tématickým prioritám a specifickým aktivitám v procesu integrace výzkumu – mezi tématickými prioritami obecně genomiku a biotechnologii s důrazem na uplatnění informatiky a telematiky a používání nanotechnologických metod. Ke specifickým aktivitám průřezového charakteru jsou zařazena i opatření podporující mezinárodní spolupráci ve výzkumu s důrazem na podporu mladých vědeckých osobností a jejich stabilizaci.
   Výsledkem by mělo být i předpokládané prodloužení života o další dva roky v průběhu příštích deseti let. K tomuto cíli směřuje praktické využití poznatků výzkumu, především molekulárně genetických postupů a prostředků pro prevenci, diagnostiku a léčbu nejzávažnějších nemocí. Použití nových technologických a informačních přístupů v prevenci, diagnostice a léčbě nejzávažnějších nemocí zahrnují nanotechnologie, biotechnologie, nové materiály včetně biomateriálů, informační technologie a prostředky telemedicíny používané jak přímo v procesu vlastní diagnostiky a léčení, tak při výzkumu nových farmak. Na tuto problematiku navazuje využití databází informačních systémů, metod molekulárního modelování a simulací a zpracování biosignálů. Všechny tyto přístupy se musí projevit i při řízení a zlepšení kvality zdravotní péče.
   Základem dalšího rozvoje úspěšné léčby je i příprava a charakterizace farmakologicky aktivních struktur, studium mechanismů jejich účinku a distribuce léčiv v organismu.
   Problematiku zdraví je nutné zkoumat konkrétně ve vztahu k jeho určujícím faktorům vnitřním i vnějším, hledat postupy ke snížení účinku negativních faktorů na zdraví a kvalitu jak pracovního, tak celkového života, stejně jako cesty k ovlivnění působení faktorů genetických.
   Cílem musí být i zavedení takových metod, které by snížily zdravotní rizika potencionálních problémů vyplývajících z globálních bezpečnostních a ekologických změn. Sem patří jak připravenost na přímá bezpečnostní rizika (např. bioterorismus či bojové chemické látky), tak připravenost na zdravotní problémy vyplývající z klimatických změn, energetických problémů apod.
   I v oblasti prevence je nutné hledat a nacházet nové strategie pro prevenci nádorů, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, úrazů a sebevražednosti. Nalezení správných preventivních přístupů by mohlo přinést záchranu mnoha stovek životů osob nejen v produktivním věku se všemi humánními, etickými, ekonomickými a politickými aspekty.
   Konkrétní dopady implementace dílčího programu musí vést ke zlepšení kvality života obyvatel, lékařské péče, kvality života nemocných a racionalizaci systému zdravotní péče.