Hodnocení výkonu pracovišť

Hlavními úkoly fakulty jsou výuka a věda. Tyto dvě sféry činnosti jsou proto také hlavním předmětem posuzování stejně jako tomu bylo v minulých letech. Použitý systém hodnocení si neklade za cíl sestavení žebříčku, kde jsou za sebou seřazena všechna pracoviště bez ohledu na jejich velikost a charakter práce. Použitý systém hodnocení je jednodušší a považujeme jej za srozumitelnější ve srovnání se systémem předchozím, nicméně velmi kladně hodnotíme, že parametry vědeckého a pedagogického výkonu začalo posuzovat již minulé vedení fakulty. Systém sběru dat by měl také do budoucna významně snížit administrativní zátěž ÚVI i jednotlivých pracovišť.
 

1. Výuka je hodnocena dle poměrné odučené doby v průběhu akademického roku. Nečiní se rozdíl mezi teoretickými a klinickými obory.
2. Publikace
   1. Mění se systém hodnocení impaktovaných publikací – přepočítání podle počtu a pořadí autorů stanoví impaktovou hodnotu.
   2. V tomto roce byly ještě započítány publikace v recenzovaných neimpaktovaných časopisech přiřazením IF 0,035 a výpočtem impaktové hodnoty obdobně jako v bodě 2a. V příštích letech se již se sběrem těchto publikací ani s jejich zohledněním v evaluaci nepočítá.
   3. Monografie, příspěvky ve sbornících ani abstrakta se nezapočítávají.
   4. Počítají se publikace autorů s hlavním pracovním poměrem (HPP) u 2LF. V tomto roce se započítávají i publikace pracovníků s vedlejším pracovním poměrem (VPP) u 2LF, kteří mají HPP u příslušné nemocnice.
   5. Publikace doktorandů jsou počítány pracovišti školitele.
   6. Na všech publikacích musí být uvedena afiliace autora(ů) k 2LF.
   7. Pokud pracovníci odejdou mimo 2LF, budou se jejich publikace započítávat podle původního pracoviště 2LF (pracoviště musí být uvedeno na publikaci).
   8. Pokud pracovníci přijdou odjinud (mimo 2LF), započítávají se jejich publikace až po nástupu na pracoviště 2LF (pracoviště musí být uvedeno na publikaci).
   9. Otázku přestupů pracovníků mezi pracovišti 2LF bude arbitrárně řešit kolegium děkana.
3. Účast na grantech je zohledněna vrácením 30 % režie řešiteli, a dále se proto do hodnocení nezapočítává.
    

Částka na mzdové prostředky, kterou fakulta obdržela v letošním roce, byla rozdělena na ohodnocení výuky a vědy v poměru 60:40. Na základě podílu na celkové publikační a na celkové výukové aktivitě byly tyto částky přepočítány na jednotlivá pracoviště a porovnány s jejich náklady na mzdy. Rozdíl těchto hodnot stanoví výkon pracoviště vzhledem k přiděleným mzdovým prostředkům jako přiměřený, nedostatečný nebo nadprůměrný.
 

Jednodušší systém hodnocení publikací umožní lepší kontrolu. Vedoucím a přednostům byl rozeslán seznam publikací k autorizaci, příp. opravám. Současný systém hodnocení stojí na databázi Web of Science u impaktovaných článků, pouze neimpaktované články čerpáme z databáze ÚVI vyplňované pracovišti.
 

Nejčastěji pokládané otázky:
Proč nejsou zohledněny granty? Řešení grantů je oceněno jednak přímou odměnou řešitelům, jednak možností využít 30 % z režie k dalšímu navýšení odměn nebo k nákupu materiálu pro pracoviště. Odpadá složité přepočítání při účasti více pracovišť na grantu, stejně jako řešení otázky, zda byl grant řešen úspěšně. Publikované výsledky, které jsou hlavním výstupem při řešení grantu, jsou pak v systému hodnocení dostatečně zohledněny.
Dříve se klinikám počítaly odučené hodiny dvakrát. Nyní se jim počítají stejně jako teoretickým ústavům. Rozdíl, který se dříve činil mezi klinikami a teoretickými ústavy, byl ve váze, která se přisoudila výuce a publikacím. U klinik to bylo 50:25, u ústavů 33:33, zbytek tvořily granty. O co více se klinikám zohlednila výuka, o to méně se promítly body za vědu. Současné hodnocení zohledňuje výuku a vědu v poměru 60:40 u všech pracovišť – v mimograntové aktivitě je tedy váha výuky 60 % u všech, ve srovnání s dřívějšími 66 % u klinik a 50 % u ústavů.
Neprotěžuje tento systém vědu na úkor výuky? Naopak, váha objemu výuky je vyšší – tvoří 60 %.
Jaké jsou rozdíly v hodnocení publikací proti předchozímu systému? Hlavní rozdíl vidíme v tom, že arbitrární bodování již hodnocení neovlivňuje, nezohledňujeme jiné publikace než články, tedy např. sborníková sdělení, kapitoly v monografii, monografie, habilitační práce, překlady, recenze, ... Navíc nezohledňujeme citační ohlas, který dříve výrazně zasahoval do hodnocení, přičemž je to vlastně parametr analogický k impact factor (IF) a součet citačních ohlasů na pracovišti má navíc diskutabilní význam. Pro hodnocení IF jsme použili podle našeho názoru spravedlivější systém, který rozdělí IF časopisu mezi všechny autory. V opačném případě totiž mají články ve vynikajících časopisech, kde autorství může být založeno např. na poslaném materiálu, tendenci zastínit práce v časopisech „horších“, které ale opravdu vznikly na pracovišti fakulty.
Proč se používá zrovna impact factor jako kritérium kvality publikací? Co to vlastně je?
Impact factor vyjadřuje citovanost průměrného článku a stanovuje se ročně u každého kvalitního světového odborného časopisu. Podrobnosti lze vyhledat na ISI WEB OF KNOWLEDGE (http://isi10.isiknowledge.com/). IF vyjadřuje kvalitu časopisu; u každé podobné diskuse se najde kritik, poukazující na to, že někdy se objeví lepší článek v „papírově horším“ časopise apod. Je to podobné jako jsou ve sportu: někdy opravdu může hrát výborný tenista na soutěži lokální úrovně, ale teprve účastí v prestižním turnaji udělá svému klubu či zemi renomé. IF bude do budoucna hlavním kritériem hodnocení českých institucí včetně vysokých škol podle vznikajícího systému rozdělování financí, a proto čím dříve začneme klást reálný důraz na IF, tím lépe pro fakultu.
Proč jste opustili bodovací systém? Arbitrární bodování publikací bylo umělé, nikdy nebylo objasněno, proč např. článek s IF má hodnotu 7, kapitola v české monografii 5, příručka 5 a recenze 0,5 bodu. Současná potřeba fakulty je stimulovat kvalitní publikace v mezinárodních časopisech (jen za ty jsme hodnoceni příspěvkem na vědu), nikoliv vytvářet pocit, že se dá taková publikace nahradit velkým počtem recenzí, abstrakt, překladů apod. Naše nadřízené instituce (UK, ministerstvo, rada vlády) si pro naše hodnocení už v tuto chvíli vybírají z dodaných seznamů publikací pouze ty, které jsou dostupné přes Web of Science (tedy v zásadě pouze publikace impaktované). Jsme si vědomi, že jméno fakulty stojí i na jiných, obtížně kvantifikovatelných parametrech, jakými jsou např. dobré učební texty, pořádání konferencí, stáží či mezinárodní ocenění. Na podzim proto zveřejníme systém, který tyto výstupy v letech 2004–6 zhodnotí pro účely hodnocení napřesrok.
Naše pracoviště napsalo více publikací, než je uvedeno v zaslané tabulce. Pokud se tak stalo, je to možná kvůli tomu, že na publikaci nebyla uvedena správně afiliace k naší fakultě, a unikla tím vyhledávání v databázi Web of Science. Právě kontrola přednosty/vedoucími pracovišť by měla podobné situace vyřešit. Technické dotazy zodpoví Mgr. Chlumská (@email, l. 5848).
Jaký bude dopad hodnocení? Dopad hodnocení na financování pracovišť bude větší než dosud. Hodnocení ukáže, kolik prostředků by mělo každé pracoviště dostat. U pracovišť, jejichž výkon je alespoň odpovídající současným mzdovým nárokům, budou moci přednostové/vedoucí výrazně volněji disponovat s přidělenými prostředky – detaily prodiskutujeme s konkrétními přednosty/vedoucími. Jak bylo zdůrazněno na schůzi přednostů, jakékoliv žádosti o nové pracovní smlouvy budou posuzovány z pohledu výkonu pracoviště, nikoliv již podle toho, zda historicky měl ústav či klinika úvazek obsazen.