Studenti 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jezdí do zahraničí v rámci programu Erasmus už 22 let.
Jako první vycestovala studentka Ida Pernicová, která absolvovala roční pobyt ve Španělsku na Univerzitě v Granadě. Její pobyt začal právě před 22 lety, v říjnu 2000, a trval do července 2001. Od začátku dubna 2001 do konce září téhož roku absolvovali tři studenti, Petr Lošeňuk, Přemysl Falt a Andrea Svinková, semestrální stáž v Německu na Lékařské fakultě Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu. Studentka z této univerzity absolvovala na naší fakultě reciproční čtyřměsíční praktickou stáž na Klinice dětské chirurgie.
I další studenti 2. lékařské mířili do Düsseldorfu. Postupně k destinacím přibyly univerzity v Padově, Montpellier nebo Freiburgu. Dnes jde vycestovat na více než 35 partnerských univerzit po celé Evropské unii.
Celkem za 22 let vyjelo v rámci programu Erasmus 540 studentů na studijní pobyty a necelá stovka na praktické stáže. Ty získávají v posledních letech stále větší popularitu. Někteří studenti si je domlouvají sami mimo partnerské univerzity.
Za svou existenci prošel erasmus řadou změn, zejména organizačního charakteru – přes Erasmus Socrates, Erasmus LLP až po současný Erasmus+.
Několik bývalých studentů jsme oslovili, aby zavzpomínali na dobu, kdy se díky erasmu dostali do zahraničí.
MUDr. Martin Seifert
Můj 10měsíční pobyt na erasmu ve španělské Granadě 2005/2006 byl jedním z nejkrásnějších období mého života. Co se týče oficiálního medicínského vzdělání, mi mnoho nepřinesl. O to více jsem ho využil po svém pro svůj osobní i profesní rozvoj. Už nikdy jindy v životě jsem neměl čas se tak intenzivně věnovat józe, taj-či, zenové meditaci a dalším duchovně-tělesným cvičením. Tato zkušenost mě posunula v osobním rozvoji, ale také nasměrovala k mé psychosomatické kariéře, které se věnuji jak klinicky, tak i akademicky. Také už jsem od té doby nikdy neměl tolik času a nadšení pilovat hru na kytaru a takovou osobní zkušenost s jedinečným andaluským flamenkem bych nikde jinde nezískal.
Španělsky jsem se za ten rok naučil poměrně obstojně, časem aktivní znalost pomalu ztrácím, i když se stále někdy v ordinaci hodí.
S žádným medicínským pracovištěm kontakty neudržuji, ale přátelské kontakty snad ještě zcela nevyhasly.
Vzpomínka na rok života na erasmu mě dodnes nabíjí energií.
MUDr. Eva Valentová (Sterecová)
Tento pobyt jsem absolvovala v 5. ročníku medicíny v roce 2008/2009 v Itálii v Janově a dodnes na něj velmi ráda vzpomínám.
Odvážila jsem se přihlásit až ve chvíli, kdy do Janova v Itálii zůstalo místo po konkurzu neobsazeno. Nikdo další se na toto místo již tehdy nepřihlásil, a i když jsem tehdy nesplňovala zcela kritéria – vynikající prospěch a dobrá znalost cizího jazyka –, dostala jsem šanci. Za tuto důvěru jsem dodnes vděčná. Bylo mi uděleno stipendium na třítýdenní jazykový kurz v Itálii v létě před začátkem semestru, který jsem absolvovala a velmi mi pomohl, abych ovládla jazyk a byla schopná fungovat během studia. Přestože bylo teoreticky možné absolvovat část výuky a zkoušky v angličtině, v praxi se ukázalo, že bez italštiny bych se toho mnoho nedozvěděla. A tak jsem výuku a většinu zkoušek absolvovala pak již přímo v italštině, se kterou jsem pokračovala nadále ve večerních kurzech pořádaných univerzitou.
Starosti ohledně bydlení, plnění studijního plánu, obdržení potřebných potvrzení a podobně byly sice v danou chvíli náročné, ale byly velmi dobrou zkušeností do budoucna. Mám z té doby několik přátel a ráda se do Janova za nimi vracím. Některé předměty byly možná více teoretické než u nás, ale v jiných jsem se dozvěděla více a z jiného úhlu pohledu. Nemohla jsem tolik večírkovat jako erasmus studenti jiných oborů, výuka a studium mi zabíraly mnoho času, ale nebránilo mi to v poznávání Janova a okolí a jiného stylu života i kultury.
Jde o jeden z nejdůležitějších zážitků a zkušeností, které mi studium na vysoké školy přineslo. Kromě cizího jazyka, který jsem se za ten rok naučila natolik, abych ho využila i pracovně, i když nikoli ve zdravotnictví, jsem načerpala i zkušenosti ohledně rozdílů ve vzdělávání, zdravotnictví, přístupu k pacientům... což se mi v dalším profesním i soukromém životě hodilo
V rámci již předvybraného oboru mi pobyt rozšířil obzory. Výuka pediatrie probíhala ve vyhlášené nemocnici, lékaři tam přednášeli tento obor s velkým nadšením, výuka byla pestrá a je možné, že i to mne utvrdilo ve výběru specializace.
Taktéž mi pobyt částečně pomohl při přijímacím pohovoru do jednoho ze zaměstnání – to, že si člověk v cizím prostředí dokázal poradit, bylo pravděpodobně bráno jako předpoklad, že se rychle zorientuji i na novém pracovišti. Italštinu jsem poté využila i jinak pracovně mimo zdravotnictví.
Naprosto zásadní byl přínos stáže pro zlepšení jazykových schopností. Pobyt v cizí zemi, možnost navštěvovat intenzivní jazykový kurz v místě a denně poslouchat přednášky v cizím jazyce mi pomohlo naprosto zásadně ve vybudování a udržení cizího jazyka za relativně krátké časové období.
„Pro turisty možná ne zrovna atraktivní [město], protože upřímně řečeno kromě Rheinpromenade a Rheinturm tam nic není.“
„Přednášky se konají častěji než u nás, z každého předmětu 3–4 týdně, trvají však pouhých 45 minut, což je pravděpodobně optimální doba, během které se student vydrží maximálně soustředit.“
Andrea Svinková o stáži na Lékařské fakultě Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu, kterou absolvovala s Petrem Lošeňukem a Přemyslem Faltem, ve fakultním bulletinu Pelikán, březen 2002.
Zkušenost s pobytem v zahraničí hodnotí i ostatní oslovení kladně. „Vzpomínám na erasmus rád, hlavně na zážitky se spolužáky a na pobyt v cizí zemi a poznání tamní kultury,“ říká MUDr. David Czinner, podobně hodnotí také MUDr. Aleš Benák: „Byla to dobrá životní zkušenost, zážitek.“ Erasmus pomohl studentům i se zlepšením jazykových schopností. „Kolem erasmu jsem se v němčině hodně zlepšil, teď už jsem většinu zapomněl,“ říká dr. Benák.
Anonymní respondent uvádí, že pobyt byl významný pro jeho další kariéru: „Především pro změnu mentální připravenosti nebát se práce v zahraničí. Po studiu jsem pracoval krátce v Čechách a poté vycestoval do Německa, kde jsem po pěti letech odatestoval z interny. Následně se přesunul do Británie, abych posléze strávil 7 let prací na zaoceánských lodích. Myslím, že jako erasmus student jsem prostě přišel na chuť spojit práci a cestování...“
Ostatně už Andrea Svinková, která vyjela díky erasmu před 21 lety do Německa, ve fakultním bulletinu Pelikán (březen 2001) napsala: „Stáž v zahraničí rozhodně všem doporučuji, množství zážitků, spousta nových lidí, jedinečná zkušenost. Nejdůležitější ze všeho je umět si poradit a být dostatečně samostatný, samozřejmě dobře zvážit své jazykové schopnosti, protože čím lépe jazyk ovládáte, tím snazší a příjemnější pro vás celý pobyt (a především studium) bude.“
Přejeme všem vyjíždějícím studentům úspěšný pobyt a mnoho formativních zážitků. Těšíme se na všechny budoucí účastníky programu Erasmus+.
Více informací naleznete v sekci Zahraničí.
