Studentka 3. ročníku Všeobecného lékařství Kristýna Kopecká strávila letní praktickou stáž v Ammánu, hlavním městě Jordánska. Píše esej a posílá fotografie.
fotografie na této stránce: archiv autorky.
Červenec 2018 jsem strávila na stáži v Ammánu, hlavním městě Jordánska. Vzhledem k tomu, že jsem do té doby v žádné arabské zemi pořádně nebyla, to byla pro mě velká neznámá. Před odletem jsem tedy věděla zhruba to, že se jedná o arabskou zemi, v níž se nachází jeden ze sedmi novodobých divů světa – Petra. Po příletu se ale znalosti o této zemi začaly rychle rozšiřovat.
Na úvod letmo představím arabskou kulturu, měsíční zkušenost mi také dovoluje vyvrátit některá tvrzení, která jsem zaslechla před odletem.
„Jordánsko? Nebudeš se tam bát?“ I když má Jordánsko trochu divočejší sousedy, stále zůstává mírumilovnou zemí, která spíše vítá uprchlíky z Palestiny nebo Sýrie, než že by byla sama zatažena do nějakého konfliktu. Často jsem se zde cítila bezpečněji než na některých místech v Praze. Teroristické útoky se samozřejmě mohou odehrát kdekoliv, ale kdybych měla tamější situaci porovnat s Evropou, myslím, že v některých zemích je rozhodně rušněji. Pro ty, kdo se strachují hlavně o ženské pohlaví v takové zemi: s kamarádkami jsme byly zvyklé chodit každý den samy pěšky do nemocnice, občas i po městě. Vzhledem k tomu, že muslimské ženy samotné na ulici neuvidíte, jsme byly v tu chvíli hlavní atrakcí my. Tedy tím nejhorším, co se nám při takové procházce stalo, bylo, že na nás někdo pořád volal, jak jsme krásné.
„Evropanka v arabské zemi? Nebudeš tam muset chodit celá zahalená?“ Ne. Ač první dojem může klamat, Jordánsko se řadí mezi liberálnější země, kde pro turistky není podmínkou se zahalovat. Bylo nám řečeno, že se můžeme oblékat víceméně evropsky, ale je pouze na nás, jestli se chceme alespoň trochu přizpůsobit tamější kultuře a zapadnout do společnosti, ve které jsme měly pobýt celý měsíc.
„A nebudou tam na tebe shlížet svrchu, když tam budeš jako studentka, žena, a ještě k tomu v nemocnici?“ Taky ne. Člověk by si mohl myslet, že Evropany, nemuslimy, a zvláště nezahalené dívky nebudou zrovna dvakrát akceptovat, ale ve většině případů je opak pravdou. Většinou píšu proto, že samozřejmě můžete potkat velmi věřící a zásadové muže, kteří si budou držet patřičný odstup od žen. Na tuto situaci jsme narazily například s kolegyní v nemocnici, kdy od nás pacient-muž odmítl vyšetření. Ale nesetkala jsem se se situací, že by se k nám někdo choval s neúctou. Ať už se jednalo o nemocniční personál, či kohokoli jiného, všichni byli moc milí.
Kromě těchto tvrzení bych se podělila o několik následujících faktů. Mile mě překvapilo, že to nebude s arabštinou tak marné, jak jsem si myslela. Jordánsko je zvyklé na turisty, tudíž pokud se Jordánci snaží – a vy taky – skoro vždy se aspoň trochu domluvíte.
Ochota místních obyvatel vám v extrémních případech může lézt i na nervy. Již jsem na to narazila v předchozích odstavcích: Jordánci jsou neuvěřitelně milí a přátelští, připraveni s čímkoli pomoci.
Jordánsko je poměrně drahá země, tudíž co jsem po měsíci určitě pocítila, byla lehkost mé peněženky. Pokud se tam v budoucnu plánujete vydat, počítejte s většími útratami.
Pokud vám vyhovuje spíše klidné prostředí, ideálně někde v přírodě – toho se v Jordánsku moc nedočkáte. Všichni se dopravují auty, tudíž na ulici je pořád rušno, do toho vám pětkrát denně zazní mešita. (Začíná se kolem čtvrté ranní – pokud máte v tu dobu tvrdý spánek, nebo jste ranními ptáčaty, tím lépe.) K arabské kultuře patří také hlasitá hudba, kterou uslyšíte všude.
Co se týče teploty, čekala jsem, že horko bude v létě neúnosné, ale až na některé výjimky (u Mrtvého čtyřicet stupňů Celsia a více) je počasí spíše přívětivé.
Nyní trochu podrobněji k průběhu stáže. Pod záštitou Mutah University jsem navštěvovala privátní nemocnici jménem Garden's Hospital, konkrétně Jednotku intenzivní péče v rámci Interní kliniky. Zajímavé je, že původně byla tato nemocnice založena v Libyi, odkud se následně přesunula do Jordánska – díky tomu část pacientů pochází právě odtamtud. Výjimkou nejsou ani pacienti z ostatních arabských zemí, jako je Irák nebo Saudská Arábie, ale převážnou část samozřejmě tvoří jordánští pacienti. Většina z nich mluvila pouze arabsky, ale doktoři vše ochotně překládali. V Jordánsku totiž celé studium medicíny (a to platí i pro sestry) probíhá v angličtině, tudíž v nemocnici probíhala komunikace bez problémů. Anglicky či francouzsky mluvící pacienti ale také nebyli výjimkou.
Co se týče nově nabytých znalostí, stáž mi mnoho dala a cítím u sebe velký posun. Úroveň péče je srovnatelná s Českem, veškeré vybavení je moderní a doktoři byli velmi ochotní. Výuka probíhala více než skvěle. Po mém právě ukončeném 3. ročníku se volba Interní kliniky ukázala jako dobrá možnost pro ukotvení znalostí z letošního roku. Zajímavá zkušenost mě potkala na katetrizačním sále, kde tou dobou probíhal dobrovolnický program v rámci spolku jménem Syrian American Medical Society. Ten je zaměřený na podporu zdravotní péče pro syrské uprchlíky, ale i pro jordánskopalestinské pacienty. Většina amerických doktorů, kteří sem dojíždějí pomáhat, pochází právě z Jordánska nebo Sýrie, odkud v raném věku odcházejí studovat do USA. Kooperace mezi těmito dvěma zeměmi funguje od roku 2013. Nutno opět dodat, že doktoři byli velmi ochotní vše ukázat a vysvětlit.
Nyní k sociálnímu programu stáže. Červenec je pro stážisty v Jordánsku proslulý svým bohatým programem: obnáší výlety za Mrtvým i Rudým mořem, za byzantskými mozaikami do Madaby, na biblickou horu Nebó, do starověkého města Jerashe. A to nejlepší nakonec: zlatý trojúhelník v podobě Petry, pouště Wadi Rum a Aqaby. Tam jsem si konečně splnila svůj sen – potápění mezi korálovými útesy! A ačkoli se může zdát, že jsme nedělali nic jiného, než výletili, nemocniční oddělení jsme navštěvovali pravidelně.
Ačkoli Jordánsko původně nebylo mou první volbou, teď už by určitě bylo: díky kvalitě výuky v nemocnici, lidem a bohaté kultuře ve mně zanechalo spoustu pozitivních vzpomínek. Pokud chcete vytěžit ze stážování maximum, máte cestovatelského ducha a nebojíte se nových věcí – Jordánsko mohu vřele doporučit.
