Proč právě Slovinsko? Na tuto otázku jsem nesčetněkrát odpovídala (nejenom) doktorům v Lublani, kde jsem absolvovala svoji dvouměsíční Erasmus+ praktickou stáž. Důvodů je vícero, v první řadě však musím doznat, že návštěva této země byla mým snem již několik posledních let. Slovinsko se může pyšnit přístupem jak k Alpám, tak Jadranskému moři a jeho populace se ostatním zemím bývalé Jugoslávie vymyká mimo jiné kvalitní znalostí angličtiny.
O Slovinsku se též někdy v žertu hovoří jako o nejkultivovanější části Balkánu. Zda to platí, neumím jistě říct – z ostatních balkánských zemí jsem totiž zatím navštívila pouze pobřežní část Chorvatska, která je v letní sezoně více česká nežli chorvatská. Co naopak na Slovinsku s jistotou vyzdvihnout můžu, je kvalita praktické výuky ve zdejších nemocnicích, díky níž byla tato stáž jedna z nejpřínosnějších, které jsem kdy absolvovala.
První tři týdny jsem strávila na revmatologickém oddělení Nemocnice Petra Držaje v městské části Šiška, stranou od centra a od hlavní nemocnice, kterou je Univerzitní klinické centrum. Zdejší doktoři mi s nadšením předávali informace z revmatologie, jež ve srovnání s ostatními interními obory zastřešuje relativně vzácná, ale o to komplexnější onemocnění. Zejména díky jejich nesmírné ochotě jsem měla prvně v životě pocit, že rozumím vaskulitidám či systémovému lupusu.
Ten opravdový vrchol stáže však pro mou entuziastickou duši budoucího pediatra nastal až během následující měsíční praxe na Pediatrické klinice, která je nejčerstvěji zrekonstruovanou částí Univerzitního klinického centra.
Zde jsme ve čtyřčlenné skupince (dva místní studenti a dva z Erasmu) dostali čtyřtýdenní rozpis pro jednotlivá oddělení Pediatrické kliniky, která jsme po několikadenních úsecích postupně procházeli. Kombinace místních a zahraničních studentů v naší skupince zajistila stálý překlad ze slovinštiny do angličtiny jak během ranních hlášení, tak při odběrech pacientských anamnéz. Výhodou pro mě byla skutečnost, že studuji na fakultě spojené s největší Pediatrickou klinikou v České republice. Několikrát jsem se díky tomu setkala s doktory, kteří stážovali právě u nás na motolské pediatrii a osobně se s doktory z naší Pediatrické kliniky znají.
Co se týče Lublaně samotné, jedná se o patrně nejzelenější hlavní město, co jsem kdy navštívila. Na jeho centru zapsaném na seznamu UNESCO se významnou měrou podílel slovinský architekt Jože Plečnik, který také přispěl k současné podobě Pražského hradu. Lublaň je navíc prošpikovaná cyklostezkami a na kole se dostanete prakticky kamkoli. Pokud nevlastníte bicykl, jde si za 3€ ročně předplatit přístup k městským kolům, která jsou udržována v perfektním stavu a lze je nalézt prakticky na každém rohu.
Pokud byste tedy chtěli strávit Erasmus v zemi, která je nám historií, jazykem i kulturou velmi blízká, a k tomu zažít kvalitní praxi s doktory se zájmem vás něco naučit, vyberte si Lublaň. Budete překvapení, jak rychle vám tohle město, s rozlohou mezi Ostravou a Plzní (z čehož třetinu tvoří parky), přiroste k srdci.
