Nela Špinarová, studentka 3. ročníku Ošetřovatelství, strávila dva měsíce na Erasmu v Neapoli. Píše esej a posílá fotky.
Moře, slunce, dobré jídlo, pravá dolce vita... Takhle nějak jsem si to představovala i já. Srážka s realitou však byla rychlejší, než jsem si vybalila kufry. Chaotická Neapol, kde pásy v autech jsou sprosté slovo, MHD nemá jízdní řád, ale i vřelí lidé a výborná pizza!
Pro svou dvouměsíční letní stáž jsem si vybrala Národní onkologický institut v Neapoli. Domluva s mými novými kolegy byla poněkud obtížná, protože většina zde užívá výrazy neapolštiny, které nezná ani pravý Ital. Naštěstí v pantomimě vynikal každý z nás.
Měla jsem šanci strávit většinu své praxe na oddělení pro léčbu melanomu, ve které tento institut vyniká. Dále jsem se stala součástí PICC teamu, navštívila oddělení chemoterapie, urostomickou ambulanci a neminulo mě ani oddělení denní chirurgie a operačních sálů. A zdaleka to nebylo vše.
Avšak moc novinek v Neapoli na mě nečekalo, a tak musím dodat, že mě neminulo uvědomění si, nejen co se vybavenosti nemocnice týče, že se máme velmi dobře.
Z Neapole a jejího okolí jsem viděla opravdu hodně, více než mnozí neapolští rodáci. Známé Amalfitánské pobřeží, přímořská města Positano a Sorrento, zámek Caserta, ostrov Capri, nevynechala jsem ani Pompeje a nemohla jsem se ochudit o výstup na sopku Vesuv, kterou jsem zdolala rovnou dvakrát!
Domů jsem odjížděla o milion zážitků a pár přátel bohatší a o 25 balíčků těstovin těžší.
