Erasmus je evropský program na výměnu studentů. A výměnu zažívá i Erasmus 2. lékařské. Po úctyhodných 25 letech opustil kormidlo koordinace Erasmu doktor Rudolf Černý a na kapitánský můstek nastoupila doktorka Aneta Nyčová.
„Můj největší úspěch by byl, kdyby se nám povedlo přesvědčit přednosty jednotlivých klinik a ústavů, že třeba zkouška vykonaná na Sorbonně může být na naší fakultě uznána a studentstvo si kvůli Erasmu nemusí rozkládat ročník a opakovat výuku i zkoušku u nás. Některé kliniky zkoušky ze zahraničních institucí uznávají, ale některé doposud nikoliv,“ prozrazuje svůj hlavní cíl doktorka Nyčová.
Podle ankety, kterou si dělala mezi studenty a studentkami je právě toto hlavní důvod, který brání mnoha z nich ve výjezdu na semestr či dva čerpat zkušenosti a vědomosti na evropské fakulty.
Se stejným problémem se snažil pohnout i její předchůdce. „Kompatibilita je velmi nízká. My máme tradiční systém výuky, kdy se učí po oborech, jako je interna, chirurgie... Moderní způsob je problémově orientovaný,“ přibližuje doktor Černý a jako příklad dává modul hlava a krk, kde se učí oční, ORL, stomatologie, neurologie. Přiznává, že osobně příznivcem problémového přístupu není:
„Když někdo přijde do praxe, tak přeci nebude mít obor hlava a krk. Budete dělat ušního, nikoli hlavového lékaře. Mně to přijde trošku uměle vytvořené a nepochopil jsem, v čem je ta výhoda.“
Těžkosti s kompatibilitou výuky ale podle něj výrazně převýší benefity z pobytu v zahraničí. Ten je obecně vnímán jako obrovské osobnostní i profesní plus každého, kdo vyjede. Program Erasmus studijní pobyty výrazně ulehčuje.
„Když jedete na Erasmus, tak víte, že na partnerské univerzitě bude nějaká Erasmus kancelář, kde vám se vším pomůžou. Často ještě máte přiděleného buddyho, což je člověk – většinou student, který se o vás stará, pomáhá vám zařídit ty nejbazálnější věci, jako je ubytování, jízdenka na MHD nebo orientace na univerzitě,“ uvádí konkrétní příklady nová koordinátorka programu Erasmus.
Erasmus zajišťuje servis
Aneta Nyčová přiznává, že ač má jako studentka za sebou několik studijních zahraničních zkušeností, žádnou neabsolvovala přes Erasmus. Vše si musela zařizovat sama a teď zjišťuje, o jaký servis se sama připravila.
Ze statistik zahraničního oddělení také vyplývá, že nejpopulárnějším ročníkem pro absolvování Erasmus pobytu je na 2. lékařské fakultě páťák.
„Je tam řada malých předmětů, které se dají různě poskládat i nahradit,“ vidí důvody Rudolf Černý.
Nová koordinátorka Erasmu by ráda podpořila výjezdy ve 4. ročníku. Se zařizováním Erasmu se ale musí zpravidla zhruba o půl roku až rok dříve. A ve třetím ročníku je na rozvrhu Patologie.
„Věřím tomu, že když máte všechny administrativní kroky vyřizovat během nejtěžšího předmětu za celé studium, tak to úplně neupřednostníte. Další věc je, že náš čtvrťák je postavený na týdenních předmětech. Sehnat obdobné předměty na univerzitách, s nimiž máme partnerskou smlouvu, je skoro nereálné. Kdo jede ve čtvrťáku na Erasmus, tak bohužel momentálně musí v 90 procentech ročník rozkládat.“
Erasmus nenabízí možnost zahraniční zkušenosti jen pro studenty a doktorandy, ale také pro zaměstnance fakulty. I tuto možnost by doktorka Nyčová ráda zpropagovala.
„Tam je ještě ta výhoda, že pobyt může být opravdu krátkodobý. Člověk si může najít jakékoli pracoviště, domluvit se tam a Erasmus pro zaměstnance cestu a pobyt pokryje,“ vyjmenovává výhody nová koordinátorka výměnného programu.
Doktor Černý podmínky upřesňuje: „Je tam administrativní nárok vykazovat cestu, omezeno je to minimálně na dva dny bez cesty. Mělo by být osm hodin přenášek, což je docela náročné splnit za dva dny. Většinou to proto bývá tak týden, ale je možné jet i na delší dobu.“
Další možnosti
Jak končící koordinátor, tak jeho nástupkyně zmiňují výrazné zásluhy o hladké fungování programu Erasmus na fakultě díky inženýrce Pavle Byrne a inženýrce Daně Basařové. Doktor Černý tento způsob po svých zkušenostech z počátku Erasmu považuje za funkční a obě dámy si nemůže vynachválit.
„Já jsem ze začátku musel přijíždějícím studentům domlouvat a dělat rozvrhy sám a ještě koordinovat rozvrhy vyjíždějícím studentům. To bylo časově nejvíc náročné.“
S postupně přibývající dobrovolnou pomocí nejprve úřednic ze studijního oddělení, posléze speciálně vyčleněných dam ze zahraničního oddělení se postupně otevřel prostor pro získávání dalších a dalších fakult.
Začali jsme s jednou fakultou. Pyšný bych mohl být na to, že jsem většinu fakult, se kterými dodnes spolupracujeme, domluvil sám.
„Začali jsme s jednou fakultou. Pyšný bych mohl být na to, že jsem většinu fakult, se kterými dodnes spolupracujeme, domluvil sám. Psal jsem po celé Evropě a chytlo se toho docela dost,“ říká doktor Rudolf Černý. Přiznává ale, že navázat spolupráci s britskými či irskými fakultami se nepovedlo:
„Ty jsme chtěli od začátku, ale byly tak přetížené, že si vybíraly spíše západoevropské země.“
V dobyvatelské tradici chce pokračovat i doktorka Aneta Nyčová. Nejprve plánuje Berlín, severské státy a více univerzit ve Španělsku a Francii.
„Budeme postupně posílat žádosti, jestli by se s námi nechtěly kamarádit a nechtěly jsme si vzájemně vyměňovat studenty,“ prozrazuje další ze svých Erasmus cílů doktorka Nyčová.
MUDr. Rudolf Černý, CSc., Neurologická klinika
Proč jste se pustil do koordinace programu Erasmus?
Tehdy byl děkanem pan docent Bojar, který byl mým nadřízeným na Neurologické klinice, tak ten mi to přidělil.
Co vás na práci Erasmus koordinátora bavilo nejvíc?
Pracovat s mladou generací je vždycky potěšující. To, že jsem takto mohl studentům pomáhat, bylo opravdu naplňující.
Vy sám jste byl na zaměstnaneckém Erasmu?
Ano, já jsem byl několikrát. Přednášel jsem v Janově a v Padově. Tam jsem byl několikrát. A pak jsem byl na Taiwanu, kde jsem taky přenášel v rámci programu Erasmus Mundus.
Co Erasmus zkušenost studentstvu přinese?
Pokud je v zahraničí člověk aspoň semestr, má to v curriculu. A to se počítá, ať už při hledání práce v klinice, nebo kdyby se chtěl věnovat třeba Ph.D. kariéře. A taky pokud má někdo rok na univerzitě ve Freiburgu, tak jistě má v Německu výrazně lepší startovní pozici, kdyby se tam chtěl hlásit a atestovat. Ale to není věc, kterou bychom pro Českou republiku považovali za pozitivní, ale pro osobní rozvoj určitě.
Je nějaký úkol nebo rada, kterou byste předal své nástupkyni?
To ona už si vymyslí sama. Jsem velmi rád, že se do toho kolegyně Nyčová pustila s velkou iniciativou. Je mladší a perspektivní a nastupující generaci lékařů rozumí již lépe. Právě někoho takového fakulta potřebuje.
MUDr. Aneta Nyčová, Klinika infekčních nemocí s cestovní medicíny
Co Vás přimělo ujmout se koordinace programu Erasmus?
Náš pan přednosta (směje se). To ale nebyl jediný důvod... Když vidím, co všechno Erasmus studentům nabízí a jak jim může pomoci, aby načerpali zkušenosti, které jinde neseženou, tak mě to přimělo k tomu se do toho pustit.
Přibylo vám práce tím, že jste se stala koordinátorkou Erasmu?
Tím, že se pořád učím, tak ano. Na každé schůzce, kterou máme s paní inženýrkou Byrne a s paní inženýrkou Basařovou, získávám nové a nové informace. Je tam hodně administrativních věcí. A tím, že si snažím dělat různé statistiky a průzkumy, tak je té práce více. Ale je to zábavná práce. Je hezké vidět, že to má nějaký cíl, který může studentům pomoci.
Jaké další cíle, kromě už zmíněných, před sebe v rámci Erasmu kladete?
Ráda bych trošku víc přiblížila Erasmus studentům na fakultě. Chci propojovat studenty, kteří už vyjeli, se studenty, kteří by v budoucnosti chtěli vyjíždět, aby informace pro ty v budoucnu vyjíždějící byly ještě dostupnější. Stejně tak mezi zaměstnanci.
Na co byste na svého předchůdce chtěla navázat?
On Erasmus na fakultě vybudoval. Domluvil všechny naše partnery, snažil se mluvit s přednosty klinik a ústavů o tom, proč uznávat předměty z evropských univerzit. Takže také si k té své primární agendě přibíral věci navíc. A v tom bych chtěla pokračovat, protože si jeho práce velmi vážím.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Dodatečné výběrové řízení na Erasmus+ 2024/2025
Přihlášky na Erasmus se blíží aneb #jedtaky
Podej pomocnou ruku, poznáš svět aneb buddy program otevírá brány poznání i zážitků
