Veronika Štěrbová, studentka 6. ročníku Všeobecného lékařství, se vydala na tři měsíce na Erasmus do Gentu. Napsala esej a poslala fotky.
Vždycky jsem věděla, že chci jet na Erasmus, a tak jsem na jaře šestého ročníku vystoupila z koloběhu státnic a vydala se na tři měsíce do belgického Gentu. Při výběru místa jsem hledala něco ideálně na západ od nás, kde budu moct mluvit anglicky, a tak byla Ghent University Hospital z partnerských institucí jasná volba.
Strávila jsem měsíc na interně, neurologii a urgentním příjmu. Gent je ve vlámské části Belgie, kde se mluví holandsky, takže jsem měla určitou jazykovou bariéru, ale anglicky umí většinou všichni s přehledem a lékaři mi ochotně překládali. Znalost holandštiny by ale určitě byla velkou výhodou při kontaktu s pacienty.
Nemocnice je pěkná, moderní, s geniálním značením pro orientaci a moc milým personálem. Myslím, že se máme čím inspirovat – například mají veškerou dokumentaci (včetně té od sester) v elektronické podobě a taky všechny zprávy nahrávají do celostátního systému CoZo, což lékařům hodně usnadňuje práci při získávání informací.
Na odděleních jsem byla často s místními mediky, jejichž výuka v klinických ročnících vypadá dost jinak než ta naše. Nemají v průběhů stáží žádné přednášky ani neskládají zkoušky (až úplně na konci velkou závěrečnou), ale víc se zapojují do chodu oddělení – v podstatě dělají práci mladého sekundáře, mají vlastní přístup do systému… Měla jsem pocit, že v teorii jsem někdy byla dál než oni, ale oni si zase byli v praktických věcech mnohem jistější než já.
Nejpřínosnější mi přišla stáž na urgentním příjmu, protože jsme jako medici vždycky viděli pacienta jako první, vyšetřili ho, všechno sepsali a až potom se na něj šel podívat lékař. Díky tomuto postupu jsem si toho mohla opravdu hodně vyzkoušet, ať už šlo o diferenciální diagnostiku nebo třeba ošetřování a zašívání ran.
Nejen nemocnice, ale i samotný Gent má rozhodně co nabídnout. Je to moc krásné a příjemně malé studentské město se spoustou skvělých podniků a bohatým kulturním vyžitím. Neustále se tu pořádají různé festivaly, můžete se procházet malebnými uličkami a hledat streetart, procházet památky (třeba slavný Gentský oltář), ochutnávat vyhlášené belgické pralinky, wafle, hranolky nebo degustovat nepřeberné množství různých piv. Já jsem ve volném čase často chodila na swingové tančírny a jazzové koncerty, živá hudba hrála na různých místech minimálně třikrát týdně.
Obecně v Belgii hodně prší (a když pršet nemá, tak stejně pršet bude), což ale nebrání Belgičanům jezdit na kole vždy a všude, takže nepromokavá bunda a kalhoty jsou must-have a velmi rychle se naučíte jezdit na kole v dešti. Na jaře se sice počasí začalo zlepšovat, takže jsem si užila i trochu tepla a sluníčka, ale třeba moje kamarádky z Řecka byly hodně zoufalé, když musely koncem června pořád nosit svetry. Radši bych sem proto jela v létě než v zimě.
V naší erasmové skupince jsme o víkendech podnikali výlety do okolních měst (Bruggy, Brusel, Antverpy…), kam se dá dostat rychle a pohodlně vlakem a taky je to relativně výhodná pozice pro větší cestu třeba do Amsterdamu, Lucemburska nebo Paříže. Trochu mi tam chyběl větší kousek přírody, ale i za tou se dalo během dvou hodin dojet na jih nebo východ do Arden.
Celou stáž vnímám jako skvělou zkušenost, kterou bych bez váhání doporučila každému. Často jsem se dostávala mimo svoji komfortní zónu, což mi ale potom dodalo kus sebejistoty, odnáším si nezapomenutelné zážitky, a hlavně jsem poznala spoustu skvělých lidí a kamarádů. Určitě jsem v Gentu nebyla naposledy!
