Patoložka doc. Vira Tovazhnianska z ukrajinského Charkova podnikla náročnou cestu do České republiky. Od dubna pracuje jako lektorka na 2. lékařské fakultě. Úspěšný příběh uprchlice před válkou.
Dr. Vira Tovazhnianska je patoložka, specializuje se na problematiku urologických nádorů. Pracovala v charkovské Oblastní urologické a nefrologické nemocnici a vyučovala na Lékařské akademii postgraduálního vzdělávání. „24. února jsem se vzbudila brzy ráno a slyšela jsem dopadat první bomby. Naštěstí od konfliktu na Donbase v roce 2014 mělo mnoho rodin včetně naší připravené pohotovostní zavazadlo, aby mohly rychle opustit dům,“ popisuje dr. Tovazhnianska počátek cesty, která nakonec vedla do Česka. S manželem, dvouletou dcerou a tchýní cestovali dva dny do západoukrajinského Lvova. Když ani tam nenašly bezpečné útočiště, rozhodli se pokračovat dále na západ. Ovšem už bez manžela, který – stejně jako její otec – musel zůstat na ukrajinském území.
Ihned po příjezdu do Česka začala dr. Tovazhnianska rozesílat životopisy. Jeden z nich zaslala i na Ústav patologie a molekulární medicíny 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole, který vede přednosta prof. Josef Zámečník: „Přišlo nám mnoho životopisů, Vira nebyla první. S naším primářem jsme vyslechli příběhy, které jsou strašné, když je vidíte v televizi, ale které s vámi skutečně otřesou, když je slyšíte naživo. Bohužel kvůli jazykové bariéře jsme žádného z uchazečů nemohli zaměstnat v nemocnici, ani se nám nezdálo správné nabízet lékařům pomocná zdravotnická místa. Pak ale přišlo další cívíčko. Tady to dávalo smysl, protože paní docentka umí výborně anglicky a má zkušenosti s výukou.“
Za dva dny obdržela dr. Tovazhnianska nabídku nastoupit jako lektorka. Díky nadšení a nasazení především fakultních personalistek proběhl přijímací proces v rekordní době dvou dní. „Z rychlosti, jakou jsme byli schopni nástup zadministrovat, mám velkou radost. Všem patří dík. Je to konkrétní pomoc konkrétnímu člověku a navíc je to oboustranně výhodná spolupráce. Paní docentka je zkušená vyučující a už se zapojila do výuky našich mezinárodních, ale i českých studentů,“ říká prof. Zámečník. „Přijetí paní doc. Tovazhnianské vyžadovalo intenzivní spolupráci a komunikaci vedení fakulty, pana prof. Zámečníka, personálního odboru a Rektorátu univerzity Karlovy. Radost paní docentky, že se tak rychle stala zaměstnankyní 2. lékařské fakulty, byla očividná,“ doplňuje Ing. Olga Folková, která jako vedoucí personálního oddělení fakulty měla lékařčino přijetí na starost.
K tomu, aby se nová lékařka mohla zapojit i do výzkumných projektů, pracovat v nemocnici a věnovat se svému oboru – diagnostice, povede ale ještě daleká cesta. Bude muset dát nostrifikovat svůj diplom, naučit se jazyk a složit aprobační zkoušku. „Jsem nesmírně vděčná všem, kdo mi pomohl. Zatím mám ale spíše jen plány,” říká.
Přečtěte si:
I Still Can´t Believe I Am Living Here (rozhovor s dr. Tovazhnianskou)