Martin Khoder, student 5. ročníku magisterského studia Všeobecného lékařství, strávil šest měsíců na Erasmu v Lyonu. Píše esej a posílá fotografie.
O Lyonu a kultuře
Mám takový pocit, že Lyon není v Česku příliš známé město. Paříž, Marseille, Bordeaux – to jsou francouzská města, které bych dokázal na mapě trefit odedávna, ale Lyon byl minimálně před mým zrakem dlouho ukrytý.
Začněme praktickou stránkou věci – Lyon je druhé největší město Francie, nachází se na soutoku řek Rhône a Saône, které tvoří velmi důležitou součást kultury této původně římské osady. Bývá nazýván centrem francouzské gastronomie, je městem bratří Lumièrů a Antoina Saint-Exupéryho. Kultury jsem tu zažil spoustu a každý si přijde na své!
Tip erasmáka: za 18€ si studenti mohou pořídit kuponovou knížku s názvem Pass Culture étudiant se čtyřmi kupony, které lze využít jako vstupenku zdarma na představení do opery, divadla, amfiteátru. kabaretu nebo kina. Navíc od jara do podzimu ulice ožívají nejrůznějšími festivaly. Jednou ze skvělých akcí, kterou jsem si zkrátil dlouhé odloučení od domova, bylo navštivení opery Věc Makropulos od Leoše Janáčka v Lyonské opeře. Jakou radost ve mně vyvolalo slyšet hezkou výslovnost češtiny od francouzských pěvců, přestože jsem možná v sále rozuměl originálnímu textu jediný.
Studium
Ať už se do Francie vydáte na studia kamkoli, rozhodně podle mého neprohloupíte! V Lyonu jsou lékařské fakulty dvě a máte možnost si vybrat buď Lyon Est, o němž vám budu psát dále, nebo Lyon Sud, který také skýtá své výhody a volí ho větší část studentů Erasmu z ostatních zemí. Z mého pohledu je francouzský způsob zapojení studentů klinických ročníků do běžného provozu nemocnic jedna z věcí, kterou bych si přál implementovat i u nás.
V Lyonu od 4. do 6. ročníku oscilují mezi šesti týdny přednášek a seminářů, které jsou čistě teoretické a na konci roku se z nich skládají písemné zkoušky a šesti týdny stáží v nemocnicích, kde si na základě svých studijních výsledků mohou vyklikat stáž na oddělení podle své volby.
Já jsem si zvolil jednak šestitýdenní stáž na anesteziologii – stáž, kde jsem spolupracoval s anesteziologickou sestrou (zastupuje velkou část repetitivních úkonů českého anesteziologa) v přípravě léků, pacienta, zavádění katetrů, ventilaci i intubaci pacienta a následně i případné regulaci umělého dýchání a podávání léků.
Jelikož jsem chtěl z Erasmu vytěžit maximum praxe, zvolil jsem si navíc dobrovolnou osmitýdenní stáž na urgentním příjmu. Rolí mediků tam je: první kontakt s pacientem, odebrání anamnézy, klinické vyšetření, provedení doplňujících vyšetření (od otoskopie po per rectum), reference zkušenějšímu lékaři i s návrhem diferenciální diagnostiky a dalších vyšetření. U některých pacientů provádíme očkování proti tetanu, zašiti povrchových ran, nebo lumbální punkce.
Proč jet na Erasmus?
Pojďme se pobavit o tom, proč u nás na fakultě stále často zbývají volná místa pro výjezdy na studijní Erasmus! Můžete mít strach z neznámého, z kompatibility studijního plánu a rozkládání ročníku či z toho že vám něco na fakultě uteče. Na to vše můžu říct: „Zapomeňte na to!“ Nejlepší motivací, kterou vám můžu pro výjezd na Erasmus dát, je to, že se můžete na semestr až dva odprostit od všeho, co vás v Praze stresuje, poodstoupit a zjistit, že na tom vlastně nezáleží tolik, jak si možná myslíte. Třeba je pro vás také lepší si odpočinout a získat lepší perspektivu ohledně toho, co vlastně chcete…
Je možné na Erasmu nerozkládat? Někde ano! Je to dobrý nápad? Já bych to tak nechtěl… Se snahou a trochou kreativity mi bude po návratu z Erasmu zbývat 8 týdnů (páťáckých) předmětů a jak krásná je pro mě ta představa, že mi přibylo ještě navíc další studentské léto, že si před poslední státnicí mohu odpočinout a se vším všudy nastoupím do práce o dva nebo tři měsíce později než zbytek mého ročníku. To je v rámci těch 40+ let kariéry docela bezvýznamné, no ne? Přestože před odjezdem netušíte, jak máte všechno vyřešit, jestli se vám podaří vše splnit, jaká nejistota je zhruba ve všem… nějakým zázrakem bude vše na konci Erasmu v pohodě a zkušenost takovou druhou už nikde nenajdete!
Volný čas
I přes účast na veškeré výuce, která mi mohla být v Česku nějakým způsobem uznána, jsem měl během svého pobytu asi polovinu času volno pro vlastní program, a to včetně přípravy na zkoušky. Pořád je tu však co dělat! Je velmi snadné najít si tu skupinu přátel z jiných zemí ať už prostřednictvím hodin francouzštiny na fakultě, nebo s pomocí studentské organizace jako je třeba ESN a samozřejmě také mezi spolubydlícími na koleji. Kajaky v Ardèche, surfování v Arcachon, lyžování ve Třech údolích, mušle s hranolkami v Marseille, kempování v Montpellier nebo víkend v Ženevě? Všechno je jednoduše dosažitelné a podle vašeho rozpočtu může cesta všude být velmi rychlá a pohodlná jízdou TGV anebo velice studentská v případě Flixbusu či Blablacaru.
Několik mýtů o Francii
Nemají rádi cizince a jsou pořád ve špatné náladě?
– Při konfrontaci tohoto stereotypu s několika Francouzi mého věku mi bylo v položertu odpovězeno, že
za tuhle reputaci mohou typicky Pařížané. Sám musím potvrdit, že lidé se tu usmívat umí (čím víc na jihu,
tím spontánněji) a rádi se člověku otevřou poté, co ho dostatečně poznají. Myslím si, že ani pro Čechy
se nejedná o nic nezvyklého!
Nechtějí mluvit s cizinci francouzsky?
– To je strašně subjektivní záležitost, do které je těžké proniknout. Ve zkratce to pravda není. Pokud člověk
dokáže utvořit větu s výslovnosní na srozumitelné úrovni, tak se mu za snahu nikdo smát nebude.
Problém v komunikaci s lidmi v našem věku je hlavně v soudobé francouzštině, která se slovníkem té
školní podobá hodně vzdáleně. Jediný způsob, jak se v jazyce cítit komfortně, je ho používat. Zrovna
do Francie bych pouze s angličlinou ale jet nechtěl.
Životní úroveň a ceny jsou tam úplně jinde?
– O tom, jak jinak se žije ve Francii, se přijeďte podívat sami. Určitě bych netvrdil, že Francouzi žijí
v přepychu. Naopak je tu střídmost jak v oblečení, tak třeba v autech, která běžně potkáte na ulici velmi
znát. Stejně tak je zde úplně normální jezdit do školy nebo do práce na kole.
– Pro studenty je Francie obecně velmi dostupná země! I jako student Erasmu má člověk nárok na
příspěvek na bydlení a koleje. Po celé Francii se každým dnem staví nové, a náklady na bydlení se tedy
mohou pohybovat klidně okolo 200–300€ za měsíc (mimo Paříž). Stejně tak v menzách nebo
nemocničních restauracích stojí oběd se vším všudy mezi 3–4€ a to nemluvím o ceně 1€, na kterou mají
nárok studenti se sociálním stipendiem. Ta už se ovšem erasmáků oficiálně netýká.
– Smutnější už je to na straně jídla. Nejlevnější točené pivo je tak za 5€, normální cena tak 7€. Nákupy
v obchodech bývají dražší zhruba o třetinu a restaurace spíše tak dvojnásobně než v ČR. Pokud bych měl vytvořit nějaký
odhad pohodového měsíčního budgetu, tak včetně stipendia budete potřebovat na život v Lyonu mezi
900–1100€ (což s měsíčním stipendiem 660€ není vůbec horké).
