Martin Vidlička, student 6. ročníku Všeobecného lékařství, strávil stáž v litevském Kaunasu. Píše esej a posílá fotografie.
Když jsem se vrátil z Erasmus stáže, nevnímal jsem svojí zkušenost jako něco zvláštního. Až když jsem spolužákům vyprávěl, jak jsem si v Litvě našel ubytování a co jsem tam vlastně teda dělal, z jejich udivených výrazů jsem pochopil, že to asi až tak obyčejná stáž nebyla. Třeba když se podělím i s vámi, mohl bych někomu pomoct s tím, jak si hledat ubytování nebo získat cenné zkušenosti pro vlastní specializaci.
Všichni se mě vždy ptají, proč jsem si vybral Litvu? Tato malá zapomenutá pobaltská země není zrovna turistickým lákadlem a ani studenti k ní moc neaspirují. Pro mě to byla druhá a poslední šance na erasmus. Potom co jsem se kvůli COVIDu nedostal na svou stáž v Norsku, neměl jsem už moc možností. Hlavním rozhodovacím faktorem byla neurochirurgická klinika, která je v Kaunasu rozsáhlá, protože se tady koncentrují případy z poloviny Litvy.
S administrativním procesem jsem začal relativně krátce před plánovaným výjezdem, a to asi v září. V té době jsem zrovna cestoval Latinskou Amerikou, a tak jsem vše musel řešit jen přes maily. Vůbec to nebyl problém, naopak, byl jsem mile překvapený, jak moc je proces zjednodušený. Fakulta má přehledný on-line systém na podávání žádostí, který vám posílá novinky a upozornění k doplnění informací do on-line aplikace. Koncem listopadu tak byly všechny smlouvy připravené a podepsané.
Poslední povinností před výjezdem bylo zajištění ubytování, které je odpovědností účastníka. Vzhledem k tomu, že posledních sedm měsíců před stáží jsem téměř každý večer strávil někde jinde a většinou hledal ubytování přes couchsurfing, napadlo mě zkusit tu samou metodu i na můj dvouměsíční pobyt v Kaunasu.
V krátkosti něco o tom, co je couchsurfing? Tato komunita lidí, která se sdružuje přes aplikaci nebo webové stránky, je směsí cestovatelů a lidí, kteří nezištně (teda úplně zdarma) ubytovávají u sebe doma. Zdá se vám to až moc altruistické? Mně to taky kdysi přišlo jako nerealistický koncept, dnes už jsem ale díky této skvělé aplikaci poznal více než dvě stě lidí z celého světa. Obrovským překvapením i pro mě bylo, když na moji veřejnou žádost v Kaunasu zareagoval Saulius, můj budoucí hostitel, slovy: „Mám volný byt v Kaunasu, jezdím tam jen občas, jestli chceš, můžeš u mě na ty dva měsíce zůstat.“ Saulius měl už spoustu pozitivních referencí od jiných lidí, kteří s ním zůstali, a tak jsem souhlasil.
Je obrovskou výhodou znát někoho místního. Cokoli co potřebujete, odpověď je jen jednu whatsappovou zprávu daleko. „Prosím tě, jak funguje v Kaunasu MHD?“ nebo „Kam se jít v Kaunasu ostřihat?“ a podobné dotazy ode mě Saulius dostával ještě před příjezdem. Další výhodou je, že máte někoho, kdo zná místní jazyk, tradice, místa, kde se dobře najíst nebo kam na pivo. Bez problémů vám tak přeloží, co potřebujete, nebo vám povykládá o historii země, ve které jste, o tradičních jídlech, cenách věcí a služeb, aby vás někde nepodvedli.
Do Kaunasu jsem přišel v sobotu a v pondělí už jsem nastupoval na oddělení. Ráno jsem se dostavil do pětipatrové budovy neurochirurgie a stěží jsem našel správné dveře svého supervizora dr. Bareikise. Přivítal mě relativně mladý (na neurochirurga) sympaťák, rychle mě představil dalším sedmi rezidentům na oddělení a pak mě z fleku, hned první den, poslal na operační sály. Ještě větším překvapením pro mě bylo, když mě nejmladší z rezidentů pozdravil česky a dokonce z paměti vylovil i frázi „Ješe jeno pivo prosim!“ Tak jsem se pobavil a zjistil, že Domantas byl na erasmu na neurochirurgii v Brně. Svět je děsně malý.
Dva měsíce se můžou zdát jako relativně dlouhá doba, v očích neurochirurgie to je ale prakticky nic. Vybudovat si důvěru k tomu, aby se student mohl asistovat u operací, vyžaduje spoustu trpělivosti a vytrvalosti. Kaunas nebyl výjimkou, ale litevští neurochirurgové se chtěli předvést a už v druhém týdnu jsem měl možnost asistovat aspoň u kraniotomií, zavírání a akutních dekompresí. Když jim z mého chování došlo, že nejsem na sále poprvé, zapojovali mě postupně víc a víc. Asi nejzajímavější byly dva vestibulární Schwannomy, na kterých jsem se mohl podílet právě s dr. Bareikisem a vyzkoušet si i základní úkony pod mikroskopem.
Celkově jsem byl s přístupem ke mně velmi spokojený, všichni byli zdvořilí a příjemní. Kromě mladých doktorů a profesora kliniky ale personál neuměl vůbec anglicky, což bylo někdy trochu problematické. Nakonec jsme se ale vždy domluvili. Jsem nesmírně vděčný za možnost získat tolik praktických zkušeností ve specializaci, kterou chci dělat, hlavně proto, že při studiu prakticky nemám čas chodit na sály neurochirurgie. Byla to pro mě jedinečná formativní zkušenost.
A jak se mi líbila Litva jako taková? Kaunas i Vilnius jako dvě největší města jsou opravdu krásné. Vilnius hodně zavání pražskými vibes, je plný malých klikatých uliček s kočičími hlavami a historických domů s barevnými fasádami. Na každém rohu je dobrá kavárna a ješte lepší pekárna, kde si můžete dát litevské speciality: spurgine, což jsou koblihy plněné vším možným, na co si vzpomenete (nejen sladké náplně jako džem, ale i houby, sýr, maso). Na tradiční oběd by měl človek vyzkoušet bych šaltibarščiai – studený boršč s kefírem a jako druhý chod cepelinai. Tyto pirohy velikosti knedlíků jsou plněné sýrem nebo masem a jsou vyníkající, i když extrémě kalorické!
Výhodou Litvy je, že je to malá země a za jeden víkend tak stihnete projet spoustu památek. Kromě toho vlaková doprava funguje velmi dobře a pro studenty je levná. Až jednou navštívíte Litvu, zajděte se podívat do národního parku Curonian spit. Další hezkou zastávkou v přírodě je stezka korunami stromů v Ankyščiai a Kopec křižů kousek od Šiauliai. Lepší načasování na svůj erasmus v Kaunasu jsem si ani nemohl vybrat, v roce 2022 je Kaunas Evropské hlavní město kultury a díky tomu se prakticky pořád odehrávaly ve městě nejaké festivaly, výstavy nebo koncerty.
Domů jsem si nakonec odnesl spoustu krásných zážitků, nových přátelství a snad i nějaké dovednosti v oboru. Pokud nad stáží přes Erasmus přemýšlíte, jděte do toho! Nebojte se zkusit něco míň konvenčního a buďte otevření skvělým zážitkům, které vás určite cestou potkají.
Ačiū!
