PharmDr. Jana Mlíchová z Ústavu farmakologie absolvovala stáž Erasmus+ vzdělávání zaměstnanců: Faculdade de Farmácia da Universidade de Lisboa. Píše esej a posílá fotky.
V průběhu března jsem absolvovala týdenní stáž na Farmaceutické fakultě v Lisabonu. Mým cílem bylo zdokonalit se v oblasti farmakoepidemiologie jak ve vlastním oboru, tak v oblasti výuky tohoto předmětu. Odborné školení vedla prof. Carla Torre, která je členkou dvou výborů Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
Farmakoepidemiologie byla jako samostatný vědní obor definována a vyčleněna teprve nedávno a stále se dynamicky rozvíjí. Ústav farmakologie 2. LF UK se proto zapojuje do získávání nových poznatků v tomto oboru, komunikujeme s kolegy z jiných pracovišť v rámci Evropské unie a v letošním roce jsme tento předmět také nabídli studentům (v rámci volitelných předmětů), protože díky poznatkům z farmakoepidemiologie lze individualizovat léčbu pacientů a minimalizovat její rizika.
Na lisabonské farmaceutické fakultě jsem byla seznámena se systémem řízení rizik a hodnocením bezpečnosti léčiv v rámci Portugalska, navštívila jsem oddělení farmakovigilance a sledovala spontánní hlášení nežádoucích účinků v celoevropské databázi EudraVigilance.
Ocenila jsem i možnost navštívit Lékové informační centrum (CIM, Centro de Informacao do Medicamento), které poskytuje zdravotníkům odpovědi na dotazy spojené s užíváním léčiv, a zpracovává také edukační materiály pro pacienty a laickou veřejnost, jak v oblasti prevence nemocí, tak jejich farmakoterapie.
Většinu času jsem se věnovala výuce Farmakoepidemiologie jako volitelného předmětu, prof. Torre mi představila kompletní sylabus, stejně jako i sylabus povinného předmětu Risk Management of Medicines and Health Products, který mu předchází.
Volný čas jsem věnovala poznávání Lisabonu. Ve městě je řada teras, tzv. miradouros, kde se v podvečer schází lidé a užívají si panoramatické výhledy na město. Mým oblíbeným místem se stalo Miradouro de Santa Luzia ve čtvrti Alfama, která je podle mě jednou z nejhezčích částí; úzké uličky, domky s balkony a pověšeným prádlem a samozřejmě kachličky azulejos.
Především mě ale fascinovala široká řeka Tejo, která spíše připomínala moře. Jeden večer jsem jela přívozem na druhou stranu řeky do malých městeček Cacilhas a Almada. V Almadě se nachází socha Krista Krále, nápadně připomínající tu v Riu de Janeiru. S Lisabonem budu mít také spojenou vůni pomerančových květů, která mě provázela na většině navštívených míst.
Chci touto cestou poděkovat všem, díky kterým jsem stáž mohla uskutečnit, čas strávený v Lisabonu byl pro mě velmi obohacující. Navázala jsem nové profesní vztahy a inspirovala se v mnoha oblastech pro svou další práci a zejména pedagogickou aktivitu.
