Umění komunikovat s pacienty i s vlastním týmem je pro práci lékaře stále důležitější.
Co dělat, když do ambulance přijde agresivní pacient, nebo jak ustát službu na urgentním příjmu, kde se někdo o půlnoci dožaduje přednostního zacházení? A jak někomu s pochopením sdělit špatnou zprávu, která se týká zdravotního stavu jeho nebo někoho blízkého? O nástrojích, které lze využít ke zvládnutí podobných situací, se studenti dozvědí na volitelném předmětu Profesní komunikace, který vede PhDr. Šárka Tomová, MPH, Ph.D. et Ph.D. A některé nepříjemné scénáře si mohou během výuky i sami „na zkoušku“ prožít.
Kamery snímají dvě polohovací postele a bílou nemocniční místnost, kterou naplňuje ticho. Na lůžku leží v noční košili žena po autonehodě, která se právě probrala z kómatu. Do dveří po zaklepání vchází mladý lékař a přisune si židli k její posteli. „Dobrý den, paní Nováková, jak se cítíte?“ Scéna směřuje k jedinému okamžiku, do chvíle, kdy lékař musí ženě sdělit, že její dcera autonehodu nepřežila. Maminka pláče, lapá po dechu, nevěří, lékař vyjadřuje slova účasti a pochopení a nabízí služby nemocničního kaplana. Po chvíli mu za opaskem zabzučí mobilní zařízení a on se rozloučí a místnost opustí. Lékař i žena si sundávají svoje převleky a přechází do sousedící debriefingové místnosti, kde už na ně čekají jejich spolužáci i vyučující, aby společně mohli celý zážitek rozebrat. Díky pokročilé technice vše sledovali na promítacím plátně.
Na profesně i lidsky složité situace připravuje mediky prostřednictvím vlastního prožitku volitelný předmět Profesní komunikace. „Slýchám to od studentů vyšších ročníků často, jak náročné pro ně je sdělovat podobné zprávy. Nejde jen o sdělování fatálních zpráv, ale i o těžké rozhovory, kdy se pacienti ptají, zda zemřou nebo jestli ještě uvidí svoje děti,“ vysvětluje dosavadní motivaci studentů pro zápis do předmětu doktorka Tomová. Výuku vede formou zážitkové pedagogiky: některé situace je podle ní nejlepší si prožít, přemýšlet o nich a vzít si ponaučení do života. A to nejen do toho pracovního.
„Dlouho se hovoří o tom, že komunikace lékařů s pacienty není úplně ideální. To vyplývá i z podnětů, které doputují k ombudsmanům nemocnic, špatně vedená komunikace je jednou z nejčastějších příčin všech stížností,“ zamýšlí se Šárka Tomová, která předmět vede od roku 2008. „Od roku 2018 se na fakultě uvažovalo o tom, že by se měla výuka komunikace pro studenty ještě více zviditelnit, protože jde o téma o téma rezonující ze všech směrů. Tehdy začaly vznikat v areálu na Plzeňské ulici výukové místnosti na špičkové úrovni, ve kterých probíhá výuka dnes,“ popisuje vývoj Šárka Tomová. V současnosti mají studenti k dispozici dvě autenticky vybavené místnosti pro zážitkové simulace, jedna připomíná nemocniční pokoj a druhá je zařízená jako ordinace. Ke každé náleží debriefingová učebna. Všechny prostory jsou vybaveny kamerami, které snímají emoce lékaře, pacienta i celou místnost. V učebně je promítací plátno, nahrávací zařízení a mixážní pult, které během simulací ovládá technik. Záznam samotné simulace i jejího rozboru je pak studentům k dispozici, mohou si ho znovu pustit a připomenout si důležité body. Zvukové, střihací i nahrávací zařízení desítky hodin ladil k dokonalosti neurolog MUDr. Pavel Čelakovský, který je expertem na lékařskou elektroniku a biomedicínskou techniku a vybavuje podobnými systémy operační sály v nemocnicích.
Předmět je rozdělen do několika tematických dvouhodinových přednášek, které vedou zkušení lékaři a zdravotníci. Ti mají následně na starosti i zážitkovou simulaci a její rozbor. Na přednáškách se studenti dozvědí základní informace a další týden je mohou aplikovat během modelové situace. Na každou oblast přichází sdílet svoje zkušenosti jiný specialista. „Nejsou to tedy jen nějaké naučené teorie, vyučující vycházejí ze svojí práce, kde stejné věci řeší každý den,“ vysvětluje Šárka Tomová. Na přednáškách proto mluví například MUDr. Lucie Hrdličková z Kliniky dětské hematologie a onkologie nejen o SPIKES protokolu, který je důležitý v paliativní péči a lékař díky jeho principům lépe podpoří pacienta a zároveň zvládne i svoje vlastní emoce. „Studenti se také musí naučit v určitou chvíli zavřít dveře a nenechat svoje povolání proniknout do celého svého života. Za chvíli by vyhořeli. A my chceme, aby se mladí lékaři naučili vnímat pacienta, ale zároveň se ochránit tak, aby dokázali žít, když odejdou domů z nemocnice. Kdo nenajde správnou hranici, bohužel spěje k vyhoření. Na druhou stranu, lékaře, který sděluje negativní zprávu jen věcně, vnímáme jako netaktního, s pocitem, že s námi nic neprožívá. Pokud neumím diagnózu sdělit, dostávám se také do spirály vysvětlování a místo půl hodiny strávím s pacientem hodinu a vyčerpávám se,“ upozorňuje Šárka Tomová.
Témata pro přednášky vybírala na základě dlouholeté praxe z těch, o která byl mezi studenty největší zájem. Prioritou bylo právě sdělování negativní zprávy, při kterém se studenti necítí jistí: že pacient musí podstoupit amputaci, mladá žena kvůli karcinomu přijde o prs a není jiná léčba. Nebo sdělit aktivně žijícímu pánovi, že ho čeká stomie. Druhou oblastí přednášek jsou konflikty a jednání s agresivními pacienty. „Minulý semestr jsme měli na simulaci i jednotku rychlého nasazení. Konflikty bude vyučovat člověk nejpovolanější, bývalý primář urgentního příjmu MUDr. Zika a vrchní sestra. Zkoušet si budeme třeba roli pacienta, který lékaři vyhrožuje, že ho zničí, pokud nevyhoví jeho potřebám. Dalším příběhem je rodina, která po lékaři žádá, aby hospitalizoval matku, jež se o sebe nedokáže postarat, a tlačí na něj,“ popisuje jednotlivé scénáře Tomová. Důležitou kapitolou je i komunikace se seniory, kteří mají senzorické poruchy, a je nutné na ně hovořit výrazně a stručně. Přednášku vede lékařka psychiatrického oddělení a vyučující z Ústavu anatomie MUDr. Václava van der Meijs. Jiným tématem je komunikace s rodiči dětí a jak se postavit k tomu, když se například před lékařem dohadovat ohledně léčby.
„Stále ještě cizelujeme. První semestr chodil na přednášky MUDr. Čelakovský a ladil nedokonalosti nahrávání a přenosu, dnes už se o to stará technik. Příští rok ještě chceme obsahově definovat všechna témata a přizvat ke spolupráci herce z DAMU. Naším krédem je nejen poslouchat, ale především naučit studenty naslouchat. Od letního semestru 2023/2024 by Profesní komunikace měla být povinná pro všechny studenty Všeobecného lékařství,“ prozrazuje Šárka Tomová a doufá, že je předmět nadchne. Ne všude například mají možnost osobního vystoupení a jeho následné analýzy. A mohou také překonat sami sebe a strach z toho, že se uvidí na kameře. I to je pro někoho výzva.
Připravila: Mgr. Stanislava Lindenthalová
