Na Ústavu anatomie se konal unikátní dvoudenní kurz pro urology, kteří začínají operovat s robotickým systémem. Účastníci z celé republiky si zkoušeli radikální prostatektomii na drůbežích modelech. Kurz zaštítila 2. lékařská fakulta ve spolupráci s firmou Synektik, výhradním distributorem systému da Vinci v Česku, Polsku a na Slovensku. Do budoucna se počítá s tím, že se kurz bude nabízet i zahraničním zájemcům, hlavně ve východní Evropě, řekl doc. Štěpán Veselý z motolské Urologické kliniky.
„Kurz je určen začínajícím operatérům s robotickým systémem, speciálně urologům, kteří se poprvé pouštějí do operace karcinomu prostaty, radikální prostatektomie, během níž se odstraňuje prostata. Je to poměrně složitá operace v pánvi a neexistuje příliš možností, kdy si to chirurgové mohou zkusit,“ rozvedl motolský urolog.
„Naším cílem je pozastavit se v obtížných místech operace a navzájem si říct, co si o tom myslíme, co se s tím dá dělat, jak se to dá natrénovat a jaký je nejlepší přístup,“ dodal. První část kurzu je teoretická. Účastníci na videích a schématech rozebírají v otevřené diskusi jednotlivé postupy a úskalí operace.
Druhou část tvoří samotný trénink. K dispozici byly dva systémy: jeden s elektronickým trenažérem, který imituje samotnou operaci, a druhý, stejný jako na motolských operačních sálech. „Jen tady místo pacienta operujeme na drůbeži, na větších slepicích nebo krůtách. Pokud se vypreparují, tak se tam dá našívat kloaka na jícen – tyto orgány svou anatomickou stavbou připomínají močový měchýř a močovou trubici.
Místo pacienta tady operujeme na drůbeži, na větších slepicích nebo krůtách. Pokud se vypreparují, tak se tam dá našívat kloaka na jícen – tyto orgány svou anatomickou stavbou připomínají močový měchýř a močovou trubici.
Jedna z těch nejtěžších fází radikální prostatektomie je udělat anastomózu a to nám právě tady umožňuje zvířecí model, protože jeho tkáně mají podobnou strukturu a vlastnosti,“ vysvětlil doc. Veselý.
Účastníci mají jedinečnou možnost zkusit si, co tkáň vydrží, jak se do ní dá zabrat jehlou, jak se to dá utáhnout. Během výkonu se probírají různé triky, aby anastamóza byla patentní a rychle ušitá. Na konci lze vyzkoušet její těsnost, rozvádí urolog. „Druhý den jsme přímo na operačních sálech. Účastníci kurzu na velké obrazovce sledují, jak operujeme a bavíme se live o tom, jak operace probíhá,“ uzavírá popis kurzu. Paralelně se konal workshop, na němž si další lékaři obdobně nacvičovali kolorektální chirurgii s pomocí prasečích střev.
Zásadní pro mě je, že jsem tady potkal jiné operatéry – kolegy z jiných nemocnic, kteří dělají stejnou operaci, a mohli jsme vzájemně sdílet své zkušenosti.
„Zásadní pro mě je, že jsem tady potkal jiné operatéry – kolegy z jiných nemocnic, kteří dělají stejnou operaci, a mohli jsme vzájemně sdílet své zkušenosti: probrat komplikace a jak jsme je řešili,“ řekl jeden z účastníků, urolog Roman Hrabec z brněnského Masarykova onkologického ústavu.
2. lékařská začala kurz pořádat jednou za půl roku. „Ústav anatomie nám poskytuje fantastické zázemí. Nedílnou součástí kurzu je anatomická přednáška, abychom při operaci věděli, jaké struktury tam přímo jsou. Po výkonu totiž záleží nejenom na tom, abychom pacienta zbavili nádorů, ale také na funkčních výsledcích: aby pacient dobře močil, byl kontinentní, měl zachovanou erekci. To všechno souvisí s detailní znalostí anatomie: kde jsou nervy a cévy, které bychom měli všechny zachránit. Tady nám dávají možnost podívat se konkrétně a přesně jak na kadávrech, tak na anatomickém stolu na struktury pánve, což je pro operátora velmi hodnotné,“ vysvětluje doc. Veselý.
Dodává, že do budoucna by 2. lékařská a společnost Synektik chtěly postupně motolský kurz nabízet i v zahraničí, nejvíce asi ve východní Evropě. Výuku v západní Evropě pokrývá centrum v Belgii, kde on sám „okoukal“ techniku s drůbeží. Idea workshopu poté vzešla z debat se zástupcem Synektiku, Františkem Tothem. K jeho konečné podobě, například ke spolupráci s Ústavem anatomie, přispěl děkan 2. lékařské fakulty prof. Marek Babjuk, který je také urolog.
Do budoucna by 2. lékařská a Synektik chtěly postupně motolský kurz nabízet i v zahraničí, nejvíce asi ve východní Evropě.
„Chirurg se musí vyvíjet tak, jak se vyvíjí technologie. Je to (robotícká chirurgie, pozn. red.) bezesporu přínosem pro pacienty i pro chirurgy. Dělá se to pohodlněji, s větším přehledem a menší krevní ztrátou. Pacienti se lépe hojí. Většina pracovišť to historicky dělala otevřeně, následně laparoskopicky a nakonec roboticky. Jakmile se objeví robotický systém, laparoskopie úplně vymizí. Nemá to smysl pak tak dělat. Některá pracoviště si nechávají možnost otevřené operace – v některých případech může být přínosem, například u objemných pacientů nebo po operacích v břiše. Ale na většině pracovišť to robotika to přebere kompletně. U nás se laparoskopie nedělá vůbec, otevřená operace zřídkakdy,“ uzavírá doc. Veselý.
