Adina Večeřová, studentka 5. ročníku Všeobecného lékařství, se zúčastnila letní měsíční stáže IFMSA na interním oddělení nemocnice ve městě Jember v Indonésii.
Státní nemocnice RSD dr. Soebandi je fakultní nemocnicí lékařské fakulty Univerzity v Jemberu ve východní Javě. Moje působení v nemocnici zahrnovalo observaci práce lékařů, pomáhání studentům medicíny s vyšetřováním pacientů a účast na přednáškách a seminářích v rámci výuky studentů.
Jak vypadá taková nemocnice v Jemberu? Hygiena je v porovnání s našimi nemocnicemi horší, členové rodin pacientů spí na chodbách nebo u lůžek, přinášejí svým nemocným příbuzným jídlo, které se hromadí na pacientských stolcích. Vybavenost nemocnice je chudší, všechny dokumenty jsou v tištěné podobě. Na jednom pokoji leží okolo patnácti pacientů, ale s lepším zdravotním pojištěním dostanete VIP pokoj jenom pro sebe. Místní lékaři jsou velice zaneprázdnění, denně připadne na jednoho lékaře okolo padesáti pacientů. S měřením tlaků, EKG a sestavením anamnézy pomáhají studenti, kteří začínají v nemocnici už ve čtyři hodiny ráno. Ve výuce studentů se klade větší důraz na praktickou část než na teoretickou. Studenti jsou každý den v kontaktu s pacienty. Sami si připravují prezentace na různá medicinská témata, které přednáší doktorovi a svým spolužákům. Studium na vysoké škole se platí a konkrétně studium medicíny je jedno z nejdražších.
Velmi častými diagnózami jsou onemocnění infekční. Jednak kvůli vysoké lidnatosti, horku, vysoké vlhkosti a špatné hygieně. Každý den jsem viděla nové případy tuberkulózy, HIV, hepatitidy způsobené virem HBV nebo břišního tyfu. Z neinfekčních onemocnění se nejvíce vyskytoval diabetes kvůli nadměrné konzumaci rýže a karcinomy plic kvůli velké incidenci kuřáctví.
Do Jemberu jsem z Česka necestovala sama. Do té samé nemocnice byla zařazena i moje kamarádka z ročníku Lucie Nevřivová, která strávila měsíc na pediatrickém oddělení. Obě jsme byly ubytované v hostelu, který byl pět kilometrů vzdálený od nemocnice, proto jsme se dopravovaly taxíkem, anebo jsme si přivstaly a chodily jsme pěšky. Bohužel město nebylo úplně přizpůsobeno k chůzi kvůli rozbitým chodníkům a velice husté dopravě. Na silnicích vládnou skútry a motorky, a pokud jde o pravidla silničního provozu, ta neexistují. Takže si dokážete představit, jaký chaos to byl.
Město Jember patří mezi menší indonéská města, i když je obýváno dvěma milióny obyvatel. Většina lidí žijí v chudobě, bydlí ve špatných bytových podmínkách se zhoršenou hygienou. Ulice jsou špinavé, chodníky neupravené a rozbité, na zemi a v řece se válejí plasty. Najdete tu spousta stánků, kde vám prodají jídlo za velice nízkou cenu. Indonéské jídlo je většinou velice ostré, poměrně složité na přípravu, ale o to chutnější.
Typickým jídlem je polévka sotó, která obsahuje mnoho ingrediencí. Kromě jídla je tady velice levná i káva, kterou koupíte sice za stejnou cenu jako za hlavní chod, ale přepočteno na české koruny je třicet korun za výborné kapučíno pro nás cizince skoro nic. Jako dezert si můžete koupit pisang goreng (smažený banán) nebo martabak, což je sladkost z palačinkového těsta plněná, pro nás zvláštní kombinací, čokoládou a sýrem a je to výborná kalorická bomba.
Většina obyvatel jsou muslimové. Modlí se pětkrát denně, s první modlitbou vstávají ve čtyři ráno. Zprvu jsem byla z toho mírné nervózní, ale všichni byli velice milí, usměvaví a respektovali, že jsem jiného vyznání a že nechodím kompletně zahalená. Místní obyvatelé nejsou zvyklí na turisty, takže se s vámi chtějí fotit, pokřikují a mávají na vás.
Pokud jde o volnočasové aktivity, chvil, kdy jsem se nudila, bylo velice málo. Buď si ve městě užíváte výborného jídla a kávy, které si koupíte za hubičku, nebo se procházíte ve městě či hrajete s místními studenty badminton, tenis či basketbal. Nebo se vám podaří si zahrát s místními muzikanty v kavárně. Víkendy jsme využívaly k výletům mimo město. Jeden den jsme strávily na pláži Papuma beach, jindy jsme se jely podívat na vodopády nebo jsme ve dvě ráno vystoupaly na sopku Ijen, kde můžete vidět v brzkých ranních hodinách přírodní úkaz blue fire, který najdete pouze na dvou místech na světě, a to tady v Indonésii a v Brazílii. Byla by asi velká škoda toho nevyužít.
Další výhodou města Jember je, že je blízko ostrova Bali, které můžete navštívit před vaší stáží nebo po jejím skončení.
Celkově hodnotím tuto stáž jako velice přínosnou. Poznala jsem novou kulturu, gastronomii, spoustu milých lidí a nově nabyté pracovní zkušenosti budu moci uplatnit ve své budoucí praxi lékaře.
