Vždycky se našel někdo, kdo nám byl ještě ochoten odpovídat

Štítky

Studentka 3. ročníku Všeobecného lékařství Kristýna Blažková strávila letní stáž v Podgorici v Černé Hoře. Píše esej a posílá fotografie.


Skutečně, Wikipedie mne vyvedla z omylu, že Balkán tvoří jen Řecko, Albánie a Makedonie; Montenegro patří k tomuto poloostrovu také.

Svou stáž jsem strávila na pediatrii v Podgorici (Klinicki Centar Crne Gore). Hlavní město Černé Hory má 150 tisíc obyvatel, a tak mám aspoň možnost poznat, jak vypadá menší nemocnice. Z kliniky se nám díky několika skvělým místním lékařům podařilo vidět všechno: ambulanci, lůžkové oddělení i JIP a vždycky se našel někdo, kdo nám byl i přes všechny své pracovní povinnosti ještě ochoten odpovídat na (bohužel nezřídka hloupé) dotazy.

Svůj první dojem řadím raději na konec, je jím totiž myšlenka poněkud netaktní, totiž: mezocefalickou lebku aby tady jeden pohledal. Stačí se rozhlédnout po ulici a vidíte celé procesí plagiocefalií, turicefalií a dolichocefalií – večer se na tom shodujeme s většinou ostatních zahraničních studentů.

Avšak naše úvahy o příčině této morfologické zajímavosti udusí horké červencové slunce. Přes den je tu na slunci průměrně 38 stupňů Celsia, a tak se utíkáme schovat aspoň do stínu, lépe do klimatizované místnosti nebo do moře a úplně nejlépe do hor. Severní část země je malebná a volné víkendy nám dávají možnost prozkoumat krajinu protkanou nejhlubšími kaňony v Evropě.

Největší dík patří místním studentům – medikům, kteří se starali jak o naši spokojenost na odděleních, tak o technické problémy a o zábavu. Díky stáži jsem navázala spoustu kontaktů na studenty a snad i budoucí kolegy po celém světě.

Vytvořeno: 11. 9. 2019 / Upraveno: 11. 12. 2023 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.