V sobotu 17. 5. 2014 zemřel v necelých 82 letech dlouholetý člen naší akademické obce, prof. MUDr. Alois Zapletal, DrSc.
Profesor Zapletal byl absolventem naší Fakulty dětského lékařství, kde promoval v roce 1957. Po kratším období v několika moravských nemocnicích se v roce 1960 vrátil na fakultu a do dětské fakultní nemocnice. Jeho práce na II. dětské klinice a v dětském Kardiocentru byla od samého počátku spjata velmi úzce s dětskou pneumologií a s patofyziologií dýchání. Byl to právě Alois Zapletal, kdo zavedl řadu metod funkční plicní diagnostiky u dětí v Československu a České republice. Jeho jméno je nepochybně nejznámějším českým jménem v oboru, který pomáhal v této zemi rozvíjet a k jehož rozvoji celosvětově přispěl nemalou měrou.
Profesor Zapletal u nás nejen založil dětskou plicní funkční diagnostiku, zanechal především nevymazatelnou stopu v dějinách celosvětové dětské fyziologie a patofyziologie dýchání svými unikátními, velmi kvalitními a podrobnými tabulkami referenčních hodnot pro nejrůznější plicní funkční parametry, a to již pro děti ve věku od tří let. Citace jeho prací se stále v mezinárodní literatuře hojně objevují, většina vyšetřovacích systémů dostupných na trhu má tyto normy stále v sobě plně integrované. Odvedl i veliký kus práce při poznávání mechanických vlastností dětských plic, zavedl metodiku měření plicní pružnosti jícnovým balónkem, studoval a publikoval poruchy funkce plic u dětí a mladistvých při astmatu, cystické fibróze, intersticiálních plicních procesech i funkční důsledky prematurity. Obrovský kus práce vykonal při funkčním hodnocení plic u dětí s vrozenými srdečními vadami a vlivu chirurgických korekcí na funkci respiračního systému. Zavedl metodiky vyšetřování a hodnocení průduškové hyperreaktivity tak, že v použití některých citlivých parametrů přesněji popisujících patologické procesy u dětí výrazně předběhl praxi ve světě, a to i z dnešního pohledu. To, že byl ve světě skutečně uznáván, se odrazilo i v jeho desetiletém členství v redakční radě renomovaného časopisu Pediatric Pulmonology.
Zapletalova odborná práce byla významně spjata s výzkumem i výukou. Všichni, kdo se dětskou funkční diagnostikou zabývali a zabývají, se v podstatě učili od něho, ať již přímo nebo přeneseně přes jeho žáky. Dal tomuto oboru jasný směr a vysokou odbornou úroveň. Pomohl k tomu, že i v terénu jsou dnes děti rutinně spirometricky vyšetřovány, což zdaleka není samozřejmostí ani ve vyspělých zemích Evropy či v zámoří.
Rozloučení s prof. Zapletalem bude v sobotu, 24. května, ve 12.30 v malé obřadní síni strašnického krematoria.
Věnujme, prosím, panu profesorovi vzpomínku nejen nyní, nejen v době rozloučení s ním, ale třeba i pokaždé, kdy budeme provádět nebo indikovat dnes tak jednoduchou a standardní vyšetřovací metodu, jakou se v naší praxi stala dětská spirometrie. To, že ji v Čechách umíme a používáme tak dobře i u malých dětí, je nepochybně jeho zásluha.
