Zemřela Helena Rašková, legenda české farmakologie

13. dubna 2010 zemřela prof. MUDr. Helena Rašková, DrSc., dr.h.c. Paní profesorka zemřela v požehnaném věku 97 let. Osobně jsem neměl příležitost paní profesorku poznat blíže. Viděl jsem ji poprvé až na přelomu let 1989 a 1990. Tehdy jsem byl v šestém ročníku – prof. Rašková přišla mezi nás a byla nám představena jako důležitá osobnost fakulty. Ta chvíle byla rozpačitá – nikdo z nás studentů ji neznal, vzhledem k jejímu věku jsme si těžko mohli namlouvat, že teď to zkusí znovu a poznají ji aspoň ti mladší z nás. Bylo vidět, že se zná s mnoha pedagogy, ale společné zážitky nám tehdy nesdělili. Později jsem se dověděl, že už od let 1968/69 nemohla učit, a že měla rovnější páteř než mnozí jiní, kteří spolu s ní ovlivňovali vysokou politiku konce 60. let.
 
Poprosil jsem prof. Švihovce o několik slov k životní dráze prof. Raškové:
 
Profesorka Rašková stála u zrodu Fakulty dětského lékařství a byla dlouholetou vedoucí jejího Farmakologického ústavu. Význam prof. Raškové však výrazně přesáhl hranice naší fakulty a podařilo se jí založit samostatnou farmakologickou školu, když vychovala desítky vynikajících farmakologů v Čechách a na Slovensku. Většina přednostů na Farmakologických ústavech patřila k jejím žákům. Její vědecké zaměření nebylo omezeno pouze na experimentální farmakologii, ale záhy rozpoznala význam klinické farmakologie, které se také věnovala a ovlivnila i její mezinárodní rozvoj. Stala se také první ředitelkou Farmakologického ústavu Akademie věd v Praze, kde se jí podařilo propojit základní a aplikovaný výzkum v úzkém spojení s výukou na lékařských fakultách. Byla výbornou učitelkou a její přednášky byly vždy doplněny posledními aktualitami z recentních publikací, které mohly ovlivnit používání léčiv v praktické medicíně.
 
Od začátku své odborné kariéry se snažila udržet kosmopolitní pojetí vědy a udržet kontakty se špičkovými zahraničními pracovišti. Málokterý odborný pracovník si nyní dokáže představit, jak to bylo v šedesátých letech obtížné. Uspořádání celosvětového farmakologického kongresu v Praze v roce 1963 (prvního opravdu celosvětového lékařského kongresu u nás po roce 1948) bylo vrcholem jejích mezinárodních aktivit spolu se založením Mezinárodní farmakologické unie (IUPHAR).
 
Ani v období normalizace, kdy jí nebylo umožněno pokračovat v práci na lékařských fakultách ani v Akademii věd, nepřestala vědecky pracovat a soustředila se na veterinární oblast, kde vychovala celou řadu veterinárních farmakologů.
 
Nejenom světová odborná veřejnost a česká a slovenská farmakologie, ale i vysoké školy a Akademie věd ztrácejí v osobě profesorky Raškové významnou osobnost.
 
Ondřej Hrušák
Jan Švihovec
 
 
Více o prof. Raškové zde