Se svým výběrem 2. lékařské fakulty jako fakulty medicíny jsem byla vždy spokojena. Je to fakulta malá, umožňující kontakt studentů s vyučujícími, nepěstující rivalitu mezi spolužáky a v neposlední řadě disponující nemocnicí i odborníky, kteří jsou schopni splnit nároky na výuku.
Až po třetím ročníku, s nástupem klinických předmětů, jsem začala vnímat některé její nedostatky. Jedním z nich je malá nabídka hlubšího vzdělávání studentů.
Málokteří medici vstupují na fakultu již s vidinou uplatnění se v určitém oboru, většina se rozhoduje až na základě poznání oboru v rámci výuky. Pak se často chtějí dozvědět, zda je tato oblast bude doopravdy bavit, případně se z ní teoreticky i prakticky naučit co nejvíce.
Téměř každé oddělení nabízí v případě zájmu možnost jejich lůžkovou část či ambulance navštěvovat. To však má několik háčků. Prvním je nemožnost tato oddělení pro „povinnou školní docházku“ navštěvovat dopoledne, kdy lze do činnosti lékařů nejlépe nahlédnout. Služby jsou z hlediska výuky málo hodnotné. Navíc většina doktorů samozřejmě již odpoledne po celodenním „frmolu“ nemá zájem se věnovat nějakému „sběrači informací“. A tak student po kladné domluvě s vedením bloumá po chodbách a snaží se být neviditelný pro ty, kterým je na obtíž, a co nejméně se vnucovat těm, kteří snahu učit jeví. Medik stráví několik odpolední marným čekáním na někoho, kdo by se mu rád věnoval, až svou snahu vzdá.
Dobrým řešením jsou odpolední kroužky. Na fakultě jich je ale bohužel jen pár. Momentálně, podle mých informací, běží jen tři.
Porodnický kroužek má výhodu, že se rodí pořád, služby nevyjímaje. Vždy dva studenti jsou přiděleni k jednomu lékaři, s kterým do služby chodí. To je výborné řešení. Nevýhodou je, že díky zveřejnění možnosti kroužek navštěvovat, je tak přeplněný, že studenti jsou vybíráni na základě průměru a mnozí se ho bohužel účastnit nemůžou.
Jiné kroužky z tohoto důvodu propagovány nejsou. Dozví se o nich jen ten, kdo má opravdový zájem se jim věnovat. Výuka je většinou jedenkrát týdně a spojují se v ní teoretické přednášky s řešením kasuistik, diferenciálních diagnostik, případně i s praxí na oddělení. Takové kroužky ale vyžadují přítomnost vyučujícího, který se ve svém volném čase nezištně věnuje zájemcům. K rozšíření kroužků by jistě pomohla větší, především finanční, podpora ze strany fakulty.
Nabídnutím možnosti se vzdělávat nad úroveň povinné výuky by se jistě zvedla kvalita vědomostí i praktických dovedností studentů opouštějících univerzitu.
Jak se na tuto problematiku dívají jiní studenti, ať už ti, kteří nějaký kroužek navštěvují, nebo ti, kteří neorganizovaně navštěvovali nějaké oddělení, jsem se snažila zjistit krátkou anketou:
Barbora Kratochvílová (6. ročník)
Navštěvovala jsi někdy nějaké oddělení se snahou dozvědět se o daném oboru více?
ano
Jak často?
1x týdně ORL
1x týdně pediatrie
Pocítila jsi nějaký přínos?
Velmi malý
V čem si myslíš, že byl problém?
Nedostatek času lékařů na mediky a často i nezájem lékařů o mediky, který vyplývá z nedostatečné organizace spolupráce medik – lékař. Lékaři, kteří by se rádi studentům věnovali, nejsou za tuto aktivitu oceněni a vše závisí na jejich dobré vůli a na tom, zda v průběhu jejich již tak dost hektického dne, se ve chvílích volna rozhodnou „obtěžovat“ mediky.
Pavla Pulzová (6. ročník)
Navštěvovala jsi někdy nějaké oddělení se snahou dozvědět se o daném oboru více?
Ano, s kamarádkou jsme ve 4. ročníku na základě nabídky prof. Jandy chodily dvakrát týdně do služeb na pediatrii.
Pocítila jsi nějaký přínos?
Přínos to pro nás mělo omezený. Ocenila jsem zejména možnost navštěvovat ambulance, kam přicházely děti s běžnými nemocemi. Tato medicína všedního dne medikům, myslím, trochu chybí. V lůžkové části se nám ale málokdy někdo věnoval, většina těchto stáží končila zapůjčením si dokumentace a pročítáním si výsledků vyšetření.
V čem si myslíš, že byl problém?
Pamatuji se, že přes opakovanou nabídku možnosti na pediatrii stážovat s námi personál vůbec nepočítal.
Markéta Šťástková (6. ročník)
Mohla bys popsat náplň porodnického kroužku?
Pravidelně jsem navštěvovala porodnický kroužek, kde jsem se seznamovala při pobytu na porodním sále s porodnickou problematikou v celém jejím rozsahu, s vedením její zdravotnické dokumentace, asistovala při porodech a účastnila se aktivně komplexní péče o rodičky během celého pobytu na porodním sále.
Jak často jsi ho navštěvovala?
To záleželo na službách doktora, který mě měl na starost. Někdy to bylo 4–5 služeb měsíčně včetně víkendu, jindy zase méně.
Vede ho jeden vyučující, či se střídají?
Výborné bylo, že jsem chodila vždy do služby jednoho doktora, který mě více poznal po stránce pracovní a postupně mě připouštěl k více a více věcem.
Myslíš, že ti tato výuka něco dala?
Rozhodně ano.
Miro Gašpar (6. ročník)
Mohl bys popsat náplň psychiatrického kroužku?
Naplnou tohto kruzku bola ucast na seminaroch (prednaskach) kliniky, ktore sa konali v priestoroch detskej psychiatrickej kliniky. Vzdy sa tam zislo dost pracovnikov a potom my – studenti. Celkom zaujimave prednasky, k tomu male obcerstvenie. Po prednaske bola moznost diskusie. Jedenkrat sme boli tiez na skupinovej terapii, ale inak ten kruzok nemal nejaky pevny program.
Jak často jsi ho navštěvoval?
Stretavali sme sa na prednaskach, ktore boli priblizne raz za mesiac.
Vedl ho jeden vyučující, či se střídali?
Vyucujuceho sme mali len jedneho, ale v podstate sa nic „nevyucovalo“, kedze sa jednalo len o tie prednasky, cize k tomu nebolo treba nejake dalsie vyukove snahy.
Myslíš, že ti tato výuka něco dala?
Ak by som celkovo mal zhodnotit tento kruzok, tak musim povedat, ze prednasky boli dobre. Chybala mi vsak nejaka dalsia napln kruzku,nejake dalsie cinnosti. Velke obohatenie v danej problematike sa teda nekonalo, co ma trocha sklamalo.
Autorka článku – Radka Kučerová
Chcete-li se k článku vyjádřit, využijte k tomu naši diskusi věnovanou tomuto tématu.
Webmaster
