Mareš P, Stehlíková M. Neurosci Lett. 2009 Dec 22. IF: 2.200
Experimentální výzkum ganaxolonu jako potenciálního antiepileptika je představen v článku prof. MUDr. Pavla Mareše, DrSc., z Fyziologického ústavu Akademie věd a Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol. Na modelu nezralých potkanů byla nízkofrekvenční stimulací senzomotorické kůry vyvolána epileptická aktivita charakterizovaná spike-and-wave EEG rytmem a klonickými záškuby. Poté byl v různých dávkách intraperitoneálně podáván ganaxolon, přičemž stimulace byla opakována pětkrát. Nejvyšší zkoumaná dávka ganaxolonu (40mg/kg) potlačila u 25 dní starých potkanů progresivní prolongaci výboje a u potkanů 12 dní starých ji oddálila. Pohyby během stimulace a klonické záškuby závislé na výboji nebyly výrazně ovlivněny, stejně jako další sledované motorické funkce. Po podání 40mg/kg ganaxolonu 18 a 25denním potkanům se nesignifikantně snížila přirozená lokomoce v otevřeném poli. To může souviset se sedativními účinky ganaxolonu, které byly popsány u dospělých hlodavců v jiné laboratoři.
Jaký předpokládáte směr dalšího výzkumu? Zeptali jsme se prof. MUDr. Pavla Mareše, DrSc.
Ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR se snažíme najít neuroaktivní steroidy, které by měly antikonvulsivní účinnost alespoň jako ganaxolon, a přitom nebyly v organismu rychle metabolizovány.
Poznámka autora:
Testování motoriky provedla Mgr. Mariana Stehlíková, spoluautorka uvedené publikace a absolventka studijního oboru fyzioterapie. Bylo podkladem pro její diplomovou práci, kterou úspěšně obhájila v roce 2009.
