Arterial HTN in children with T1DM – frequent and not easy to diagnose.

Srovnání diagnostického významu hodnot kauzálního tlaku (office blood pressure – OBP) a ambulantního monitorování krevního tlaku (ambulatory blood pressure monitoring – ABPM) pro hodnocení hypertenze (HTN) u dětí s diabetem mellitem 1. typu (T1DM) můžete najít v časopise Pediatric Diabetes. U 84 dětí s T1DM byly porovnány výsledky měření OBP a ABPM. HTN byla dle OBP diagnostikována u 43/84 (51 %) pacientů a u 24/84 (29 %) s pomocí ABPM. Obě metody se shodovaly u 33 ABPM normotenzních a 16 ABPM hypertenzních dětí; 32 % pacientů mělo syndrom bílého pláště a 9.5 % trpělo skrytou hypertenzí. Diastolický OBP byl lepším prediktorem ABPM HTN než systolický OBP. Ukázalo se, že děti s T1DM často trpí noční hypertenzí, syndromem bílého pláště a skrytou HTN, jejichž diagnostikování pomocí OBP není možné.
 
Je možné rozvoji hypertenze u dětských pacientů zabránit včasným zjištěním onemocnění a zahájením léčby? U jakého procenta pacientů s T1DM ji nacházíme? O odpověď jsme požádali prof. MUDr. Jana Jandu, CSc.
Léčba dětských diabetiků je u nás organizována na špičkové úrovni a ledvinné komplikace jsou také díky tomu u jedinců do 19 let, kdy jsou předáváni diabetologům pro dospělé pacienty, velmi vzácné. V dospělosti je ovšem diabetes vůbec nejčastější indikací náhradní léčby při selhání ledvin, nejčastější formou aktivní terapie je hemodialýza. Citovaný článek ukazuje, že sledování krevního tlaku u dětských diabetiků je třeba věnovat daleko větší pozornost než se dosud děje. Hypertenze je totiž považována za jeden z významných rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních komplikací, u diabetiků se na tom podílí ještě navíc běžně přítomná proteinurie (ta patří rovněž mezi významný rizikový faktor jakékoliv nefropatie). To, že závažné kardiovaskulární komplikace nejsou u dětí s hypertenzí přítomny, je dáno tím, že funkční a morfologické změny cévního systému a myokardu se vyvíjejí postupně, a významné orgánové změny se objevují tak až v dospělém věku. Není to tedy zásluha pediatrů, jejich úkolem je ale snaha takovým změnám předcházet – v kontextu s citovanou prací tedy dětské diabetiky testovat pomocí ABPM a odhalit zvýšení krevního tlaku. Tuto hypertenzi ale nelze diagnostikovat jen při příležitostném měření tlaku, proto je doporučováno 24 hod. měření = ABPM. Zjištěnou hypertenzi je třeba nejen sledovat, ale i včas zahájit non-farmakologickou, resp. farmakologickou intervenci, to snižuje riziko časné manifestace diabetických komplikací. A např. vede k tomu, že se sníží počet dospělých diabetiků vyžadujících dialyzační léčbu.
 
-mk-