Dusatkova P, Hradsky O, Lenicek M, Bronsky J, Nevoral J, Kotalova R, Bajerova K, Vitek L, Lukas M, Cinek O. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2009 Jul 8. IF: 2.132
Studie, která byla publikována v Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, zkoumá souvislost variant v genu pro receptor interleukinu 23 (IL23R, p.Arg381Gln, rs11209026) a autofagického genu 16-like 1 (ATG16L1, p.Ala197Thr, rs2241880) s Crohnovou chorobou (CD) v české populaci. Tato asociace byla již dříve popsána pomocí GWAS (genome wide association studies) – rozsáhlých asociačních studiích na tisícových souborech pacientů a následně potvrzena i jinými pracemi.
V této práci bylo vyšetřeno 333 pacientů s CD a 499 zdravých pacientů za použití TaqMan testu jednonukleotidových polymorfismů. Ukázalo se, že alela IL23R p.381Gln je ve vztahu k CD protektivní (frekvence jejího výskytu byla 3.2 % u nemocných a 5.5 % u kontrolní skupiny), zatímco ATG16L1 p.197Ala je spojena se zvýšeným rizikem výskytu CD (frekvence 60 % u nemocných a 51 % v kontrolní skupině). Nebyla nalezena žádná asociace mezi variantami v genech pro IL23R a ATG16L1 a věkem v době diagnózy. Varianta IL23R p.381Gln má mírný protektivní vliv na postižení horní části gastrointestinálního traktu. V české populaci byla tedy potvrzena asociace variant v genech pro IL23R a ATG16L1 s CD.
Jaký největší přínos budou mít tyto nové informace pro pacienty s CD? O odpověď jsme požádali MUDr. Jiřího Bronského, Ph.D.
Vzhledem k tomu, že Crohnova nemoc je onemocnění multifaktoriální s významným podílem polygenní genetické predispozice a vlivů zevního prostředí, je třeba i dílčí objevy v oblasti molekulární genetiky interpretovat v tomto širokém kontextu. Průkaz asociace určitého genotypu s daným onemocněním nebo některými jeho fenotypovými charakteristikami neovlivní bezprostřední diagnostiku ani terapii pacientů s CD, ale přispěje k doplnění mozaiky, která nám v důsledku poskytne komplexní pohled na mechanismy, na jejichž podkladě dochází k patofyziologickým změnám, jež onemocnění způsobují. V oblasti molekulární genetiky je v poslední době jednoznačný trend směrem k multicentrickým asociačním studiím na velkém počtu pacientů. Výsledkem jsou vytipované kandidátní lokusy, jejichž asociace s daným onemocněním či jeho fenotypem je následně ověřena na lokálních populacích. Do budoucna by bylo jistě zajímavé vytvoření jakéhosi genetického profilu pacienta na podkladě kombinace zjištěných polymorfismů v různých genech asociovaných s CD. Tento profil by do určité míry predikoval typ a chování nemoci a odpověď na léčbu.
-mk-
