Vašáková M, Šterclová M, Kolesár L, Slavcev A, Pohunek P, Šulc J, Skibová J, Stříž I. Scand J Immunol. 2009 Mar;69(3):268–74. IF: 1.928
Předmětem publikované studie bylo porovnání zastoupení cytokinů a chemokinů v bronchoalveolární lavážní tektině (BALF) s jejím buněčným složením a plicními funkčními parametry. Celkem bylo v rámci této studie vyšetřeno 40 pacientů s idiopatickou plicní fibrózou, hypersenzitivní pneumonitidou nebo sarkoidózou. Výsledky ukázaly, že by některé zkoumané cytokiny a chemokiny v BALF, konkrétně VEGFR, IL-8, ENA-78 a poměr IL-8/ENA-78, mohly být užitečnými markery různých fází intersticiálních plicních onemocnění, aktivity procesu a prognózy. V neposlední řadě by mohly být využity při výběru vhodné léčby.
Liší se uvedená plicní onemocnění u dětí od stejných onemocnění manifestovaných v dospělém věku? Zeptali jsme se prof. MUDr. Petra Pohunka, CSc., z Pediatrické kliniky.
Intersticiální nemoci v dětském věku mají řadu klinických, funkčních i laboratorních charakteristik podobných, či dokonce shodných s podobnými nemocemi u dospělých. Hlavním a zásadním rozdílem je významně lepší prognóza těchto nemocí v dětském věku ve srovnání s dospělými. Ukazuje se, že klasická idiopatická plicní fibróza typu tzv. obvyklé intersticiální pneumonie (UIP) se v dětském věku prakticky nevyskytuje a ve spektru intersticiálních nemocí v dětském věku jde nejčastěji o NSIP (nespecifickou intersticiální pneumonii). Studie, v nichž jsou porovnávány laboratorní parametry u dětí a dospělých, bohužel zatím strádají nízkým počtem dětských pacientů, a tím i nedostatkem kvalitních dat. I proto zatím spolehlivé prognostické markery u dětí k dispozici nejsou. Platí, že je třeba tyto nemoci včas klinicky detekovat a co nejdříve začít léčit, aby byla zajištěna co největší šance na plnou remisi a co nejlepší zachování funkce plic.
-az-
