Carotid artery stenting without post-dilation.

Kardiologická klinika
 
Úvod: Cílem této pilotní studie bylo sledovat četnost restenózy a kardiovaskulárních komplikací po karotickém stentingu bez provedení závěrečné postdilatace.
Metodika: V období od dubna 2006 do listopadu 2009 byl na našem pracovišti proveden karotický stenting celkem 254 pacientům (68.7 ± 8.5 let, 31 % symptomatických). Podmínky umožňující zařadit pacienty do studijní skupiny (bez závěrečné postdilatace) byly: 1) reziduální stenóza po samovolné expanzi stentu do 30 % a současně 2) absence zjevných známek svědčících pro významně kalcifikovanou stenózu. Střednědobé výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou s provedenou postdilatací.
Výsledky: Celkem 27 pacientům byl proveden karotický stenting bez závěrečné postdilatace. Ve srovnání s kontrolní skupinou nebyl ve studijní skupině zjištěn vyšší výskyt kardiovaskulárních komplikací. Mimo 2 tranzitorní ischemické ataky (7,4 %) bezprostředně po implantaci stentu nebyla ve studijní skupině v průběhu dalších kontrol (30denní, 6měsíční a 1roční) zachycena jiná neurologická komplikace. Při kontrolních ultrazvukových vyšetřeních byly zjištěny 2 asymptomatické restenózy ve studijní skupině oproti 16 v kontrolní skupině (7.4 % vs. 5.7 %, NS).
Závěr: Z našich výsledků vyplývá, že při pečlivé selekci pacientů je karotický stenting bez závěrečné postdilatace proveditelný, bezpečný a nese nízké riziko restenózy. V případech, kdy je dosaženo samovolnou expanzí stentu reziduální stenózy pod 20 %, je možné u nekalcifikovaných stenóz vynechat závěrečnou postdilataci.
 
Hlavního autora článku, MUDr. Miloslava Špačka, jsme se zeptali, jak se provádí zmiňovaná postdilatace:
Postdilatace při karotickém stentingu spočívá v inflaci balónku (obvykle o průměru 5–6 mm) v implantovaném stentu, a tím dosažení optimálních průtokových parametrů. Za technicky úspěšnou postdilataci (resp. karotický stenting) je považována reziduální stenóza < 30 %.
 
-mk-