Veselka J, Zimolová P, Martinkovičová L, Tomašov P, Hájek P, Malý M, Špaček M, Zemánek D, Tesař D. Arch Med Sci. 2012 February 29; 8(1): 75–80. IF: 1.199
Výsledky retrospektivní analýzy z Kardiologické kliniky, zabývající se prognózou pacientů s mírnou a kritickou stenózou po zavedení stentu si můžete přečíst v Archives of Medical Science. Sledováno bylo 271 pacientů, u kterých bylo provedeno celkem 308 výkonů. Výsledky ukázaly, že stentování karotid se současnou profylaxí embolie je bezpečné u vysoce rizikových pacientů. Pacienti s lehkou i kritickou stenózou mají stejné riziko cévní mozkové příhody a úmrtí.
Prof. MUDr. Josefa Veselky, CSc., hlavního autora článku, jsme se zeptali, jakou léčbu doporučuje pro pacienty s mírnou stenózou:
Na této studii jsme prokázali, že i při střednědobém sledování mají pacienti po karotickém stentingu s iniciálně kritickou stenosou v karotickém povodí (90–99%) identickou prognosu jako nemocní se stenosou 50–89%. Vzhledem k tomu, že pacienti s mírnější stenosou mají dlouhodobě lepší prognosu i bez jakékoliv intervence, můžeme nepřímo odvozovat, že největší profit s implantací stentů do karotického povodí mají nemocní s kritickou stenosou. Současně tato studie ukázala, že samotný stupeň stenosy nepředstavuje žádné zvýšené riziko katetrizační intervence a hlavními prediktory úmrtí či cévní mozkové příhody během 4letého sledování byla dysfunkce levé komory, renální insuficience a oboustranné karotické postižení. V té souvislosti jsme navrhli označení bilaterálního postižení jako choroby dvou tepen, přičemž toto označení se v koronární terminologii používá již desetiletí.
Definitivní odpověď na otázku, jak optimálně léčit nemocné aterosklerotickým karotickým postižením nedaly zatím ani velké randomizované studie a tato otázka je i nadále velmi kontroverzní.
-mk-
