Krsková L, Mrhalová M, Hilská I, Sumerauer D, Drahokoupilová E, Múdry P, Kodet R. Virchows Arch. 2010 May;456(5):463–72. Epub 2010 Apr 20
V této práci byla sledována minimální diseminovaná nemoc (MDD) u pacientů s rabdomyosarkomem. Ta je přitom spojena s progresí onemocnění. Pomocí RT-PCR a RQ-RT-PCR byla kvantitativně vyšetřována exprese fúzních genů PAX3-FKHR a PAX7-FKHR a gen myoD1; jako kontrola sloužil gen pro beta-2-mikroglobulin. Měřeny byly materiály od 48 pacientů – vzorky nádoru a lokálních recidiv, kostní dřeň, periferní kmenové buňky a periferní krev. Obě vyšetřovací metody se ukázaly být vhodné k vyšetřování.
Více o publikaci a tématu práce uvádí RNDr. Lenka Krsková, Ph.D., z Ústavu patologie a molekulární medicíny, první autorka publikace:
Rabdomyosarkomy (RMS) jsou nejčastějšími nádory měkkých tkání dětského věku. RMS dětského věku se vyskytují ve dvou základních variantách: alveolární (aRMS) a embryonální (eRMS). Obě tyto varianty mají rozdílný histologický obraz a biologické chování, které se projevuje ve střední době přežívání. Obě varianty RMS jsou vysoce maligní, avšak alveolární RMS má prognostické rysy ještě nepříznivější než embryonální RMS. Metastatický rozsev nádoru je u pacientů s RMS negativním prognostickým faktorem. Častou lokalizací metastatického šíření RMS – obzvláště u pacientů s aRMS – je kostní dřeň.
Exprese myogenních regulačních genů MyoD1 a Myogeninu bývá udávána jako jeden z hlavních molekulárních rysů RMS. Většina aRMS je charakterizovaná chromozomální translokací t(2;13)(q35;q14) s fúzním genem PAX3-FKHR, popř. variantní translokací t(1;13)(q36;p14) s fúzním genem PAX7-FKHR.
Na našem pracovišti jsme zavedli metodiku kvantitativního sledování exprese genu MyoD1 a fúzních genů PAX3/FKHR a PAX7/FKHR pomocí kvantitativní reverzně transkriptázové PCR v reálném čase (RQ-RT-PCR). Tato metoda umožňuje sledovat aktivitu a dynamiku onemocnění. Provedli jsme absolutní kvantifikaci všech tří zmíněných genů vztažených k expresi „house keeping genu“ pro β-2 mikroglobulin.
Velmi důležitým faktorem léčby RMS zůstává otázka, zda nárůst infiltrace kostní dřeně (KD) nádorovými buňkami předchází relapsu a zda má prediktivní hodnotu pro terapii pacientů s RMS. Proto jsme se zaměřili na sledování MDN v kostní dřeni, periferní krvi, popř. v autologních štěpech KD. Výsledky kvantitativní detekce transkriptů fúzních genů PAX3-7/FKHR a genu MyoD1 jsme porovnali s výsledky kvalitativní dvoukolové RT-PCR. Výsledky RQ-RT-PCR a dvoukolové RT-PCR velmi dobře korelují, p = 0.001. Z našich dosavadních analýz je jasně patrný rozdíl v přežití u pacientů s infiltrací KD v době diagnózy. Dále jsme pozorovali signifikantní rozdíl ve frekvenci detekce MDN u pacientů s lokalizovaným vs. generalizovaným RMS. Naše výsledky během 3 let ukazují, že infiltrace kostní dřeně jak v době diagnózy, tak v průběhu terapie nebo v další době sledování pacienta je vždy negativním prognostickým faktorem.
-az-
