Differential regulation of galectin expression/reactivity during wound healing in porcine skin and in cultures of epidermal cells with functional impact on migration.

Klima J, Lacina L, Dvorankova B, Herrmann D, Carnwath JW, Niemann H, Kaltner H, Andre S, Motlik J, Gabius HJ, Smetana K. Physiol Res. 2009; 58(6):873–84. Epub 2008 Dec 17. IF: 1.653

Ve Physiological research můžete najít studii předkládající nové informace o roli endogenních lectinů při hojení ran. Význačným krokem k vymezení funkčích možností savčích buněk je právě detekce endogenních lectinů. Díky těmto molekulám mohou být změny kódované pomocí sacharidů převedeny na buněčnou odpověď. Krom toho endogenní lectiny ovlivňují buněčnou adhezi, migraci a proliferaci. Na modelu prasečí kůže byla zjištěna nápadná upregulace galectinu-1 v dermis a jeho neoexprese v epidermis, kde byly také detekovány vyšší hladiny galectinu-7. V kultuře epidermálních buněk byla prokázána zvýšená exprese galectinu-1. Byl-li užit galectin-1 jako modifikace kultivačního povrchu, zvyšoval rezistenci lidských keratinocytů vůči působení trypsinu a omezoval migraci buněk do oblasti poranění.
 
Jak mohou být nové poznatky využity, nám prozradil jeden z autorů článku, MUDr. Lukáš Lacina, Ph.D.:
Endogenní lektiny sehrávají významnou roli při regulaci nejrůznějších buněčných pochodů. V minulosti zjištěné rozdíly mezi glykofenotypem normálních a patologicky změněných tkání umožňují si položit otázku, zda jsou na úrovni glykokódu detekovatelné změny i u normální tkáně v průběhu její regenerace. Právě tyto velmi diskrétní rozdíly v glykosylaci buněčných povrchů mohou mít velkou výpovědní hodnotu pro hodnocení diferenciačních procesů. Lektinová histochemie se ukázala být užitečným nástrojem pro mapování takovýchto odchylek, které není možno na úrovni klasické morfologie rozpoznat.
 
Dále je tedy i otázkou, zda jsou galektiny schopny účinně ovlivňovat pochody vedoucí k regeneraci tkání. Prezentovaná data naznačují, že pomocí endogenních lektinů je možno modifikovat a řídit procesy tkáňové reparace. Tyto poznatky otevírají možnosti dalšího využití endogenních lektinů při výrobě biomateriálů pro účely tkáňového inženýrství a pro potřeby regenerativní medicíny.
 
-mk-

Vytvořeno: 14. 7. 2010 / Upraveno: 11. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.