Veselka J, Cadova P, Tomasov P, Theodor A, Zemanek D. J Invasive Cardiol. 2011 Nov;23(11):460–4.: 1,782
Cílem studie publikované v časopise The Journal od Invasive Cardiology bylo porovnat diagnostickou přesnost třech vyšetřovacích metod – dual-source CT koronární angiografie (CTCA), koronární angiografie (CAG) a intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) – pro detekci a kvantifikaci restenózy stentované levé koronární arterie. Do studie bylo zařazeno 51 pacientů, a 36 z nich podstoupilo vyšetření všemi těmito metodami. Z výsledků této práce vyplývá, že CTCA má vysokou negativná prediktivní hodnotu a můžeme jej považovat za méně invazivní alternativu k CAG. Nicméně je zde zřejmé jisté nadhodnocení výsledků, proto by v případě zjištění jakékoliv restenózy, mělo být indikováno ještě další vyšetření pomocí CAG nebo lépe IVUS.
Vyšetření CAG má výhodu okamžité intervence, jaká je tedy pozice CTCA v diagnostickém procesu? Je možné, že by mohlo být využito jako screeningová metoda u určité skupiny pacientů? Na tyto otázky jsme se zeptali autora článku pana prof. MUDr. Josefa Veselky, CSc., z Kardiologické kliniky.
Neinvazivní metody trvale vytlačují z diagnostického procesu metody invazivní a my stále hledáme jejich odpovídající postavení v diagnostickém procesu. Na jednu stranu jsou obvykle méně přesné, na druhou stranu jsou však pro pacienta více komfortní a obvykle také bezpečnější. Tak je tomu i v tomto případě.
Implantace stentu do kmene levé věnčité tepny (obvykle nejvýznamnější místo celého koronárního řečiště) je spojeno s rizikem restenosy přibližně do 10 %. Restenosa by však v daném případě mohla mít fatální důsledky. Proto jedním z možných diagnostických scénářů je rutinní vyšetření těchto pacientů s jistým odstupem od implantace stentu. V naší práci jsme ukázali, že CTCA soustavně měří menší plochu lumen stentovaného kmene než intravaskulární ultrazvuk (zlatý standard), a to s poměrně velkým rozptylem. Přesná kvantifikace restenosy není tedy touto metodou možná. Avšak naše výsledky rovněž naznačují, že CTCA je dostatečně spolehlivou metodou na to, aby mohla sloužit jako „gate-keeper“ k případné následné invazivní kontrole stentu. Jinými slovy, pokud CTCA neprokáže jakoukoliv restenosu, pak pacienta nemusíme dále kontrolovat. V případě i jen lehké restenosy by mělo následovat další invazivní vyšetření. Z tohoto hlediska má daná práce jasné klinické konsekvence.
