Šimko F, Pechanová O, Pelouch V, Krajčirovičová K, Müllerová M, Bednářová K, Adamcová M, Paulis L. J Hypertens. 2009 Aug;27 Suppl 6:S5–10. IF: 5.132
Na základě česko-slovenské spolupráce vyšel článek ve velmi kvalitním časopise Journal of Hypertension o experimentálním výzkumu, v němž byl sledován vliv melatoninu na přestavbu levé srdeční komory při hypertenzi a porovnáván s účinky běžně používaných antihypertenziv. Byl sledován krevní tlak, relativní váha levé komory a biochemické parametry srdeční tkáně. U všech látek se projevil pozitivní účinek na snížení tlaku, u melatoninu byla navíc pozorována schopnost bránit vzniku fibrózy levé komory, daná jeho antioxidačními vlastnostmi.
V následujících řádcích prof. RNDr. Václava Peloucha, CSc., se můžete dočíst o tom, jak se spolupracuje přes hranice a jak to vlastně všechno začalo:
Spoluautoři pocházejí z několika pracovišť. Prof. MUDr. F. Šimko, CSc., je z Patofysiologického ústavu LF Bratislava, RNDr. O. Pecháňová, DrSc., pracuje ve vědeckém ústavu SAV, doc. MUDr. M. Adamcová, Ph.D., je z Fysiologického ústavu LF Hradec Králové. Ostatní jsou doktorandi z výše uvedených pracovišť.
Jak začala spolupráce s Bratislavou: někdy v roce 1996 jsem byl osloven kolegy Pecháňovou a Šimkem – mají zajímavý model na vyvolání levostranné hypertrofie myokardu a ptají se, zda bych s nimi nechtěl spolupracovat. Vědí, že se zabývám biochemickou profilací srdečního svalu (kvalitativními a kvantitativními parametry metabolických, kontraktilních a kolagenních bílkovin). Otázka byla: vyvoláme hypertrofii a budeme studovat, zda se změní struktura (biochemické složení) srdeční svaloviny. Tento model je dnes využíván v celé řadě experimentálně – kardiologických laboratoří (ovlivnění produkce NO po aplikaci L-NAME), tenkrát to však bylo něco absolutně nového. Z rozhovoru bylo jasné, že se touto problematikou již nějakou dobou zabývají, řadu věcí si již v předběžných pokusech vyjasnili. Nebylo proto jediného důvodu, abych nabídnutou spolupráci nepřijal. Po několika týdnech přivezl do Prahy Fedor Šimko lednicovou tašku naplněnou vzorky srdeční tkáně z různých analyzovaných skupin. Pražské a bratislavské výsledky jsme pak začali skládat dohromady, zamýšleli jsme se nad širší biologickou konsekvencí nálezů, doplnili literaturou a vše, co je třeba pro publikaci a rukopis, zaslali do prestižního journalu. Práce byla přijata (Pecháňová O., et al.: Protein remodelling of the heart in NO-deficient hypertension: the effect of captopril. J. Mol Cell Cardiol. 29: 3365–3374, 1997). Následovaly další pokusy, zpracování výsledků a zasílání rukopisů do dalších mezinárodních časopisů. Spolupráce přes hranici pokračuje dodnes; komunikace mezi autory je snadná: nápady, výsledky a literární znalosti si vyměníme pomocí mailu.
Další spoluautorkou je doc. MUDr. Michaela Adamcová, Ph.D., z LF HK. Jak začala spolupráce s HK: někdy v roce 1998 jsem měl posuzovat odborný článek pro mne tehdy neznámého autora: Adamcová. Publikovala zajímavé výsledky o troponinu T. Já jsem studoval kontraktilní proteiny – změny myosinu ve zdravém a v patologicky ovlivněném myokardu – a věděl jsem, že se u nás nikdo nezabývá regulačními proteiny srdeční svaloviny. Oslovil jsem proto autorku: chtěl jsem s ní diskutovat otázky týkající se této problematiky. Pozval jsem ji na nejbližší zasedání KEK (komise experimentální a klinické kardiologie – neformální sdružení československých experimentálních a klinických kardiologů, které se koná každoročně již čtyřicet let). Tam jsme domluvili spolupráci. Spolupráce trvá stále; je logické, že se pracoviště domluvila a v širší sestavě pokračujeme.
-az-
