Křížková S, Masařík M, Eckschlager T, Adam V, Kizek R. J Chromatogr A. 2010 Jul 16. IF: 4.101
Metalothioneiny jsou proteiny, které se podílejí na detoxifikaci kovů a na udržení homeostázy v buňce. Změny v prostředí ovlivňují jejich strukturu. V publikované práci byl sledován vliv redoxního potenciálu uvnitř buňky a koncentrace zinečnatých iontů na stupeň agregace metalothioneinů. Více je k přečtení v dalším z článků ze spolupráce prof. MUDr. Tomáše Eckschlagera, CSc., z Kliniky dětské hematologie a onkologie s brněnskými kolegy.
V Publikačním okénku jsme dříve psali v souvislosti s pracemi stejného autorského kolektivu o metalothioneinech jako potenciálních markerech v onkologii. Metalothioneiny jsou však studovány i v jiných oborech, např. v neurologii. Jakým (dalším) směrem se ubírá „neonkologický“ výzkum metalothioneinů? Zeptali jsme se prof. Eckschlagera.
Nás metalothioneiny zajímají hlavně vzhledem k jejich vztahu k nádorům a k rezistenci vůči cytostatikům. Jejich úloha v organizmu je ale velice široká a mají vztah k řadě fyziologických i patologických procesů, které s nádory nesouvisí. Nejdůležitější je jejich schopnost vázat kovy, kde se uplatňují jako zásobárna kovů pro syntézu metaloenzymů a proteinů s motivem zinkových prstů (zinc-finger transkription regulators). Metalothioneiny dále modulují volné radikály a NO, mají imunomodulační vlastnosti a stabilizují lysozomy. Byla vyslovena hypotéza, že neschopnost odpovědět na těžké kovy produkcí metalothioneinů se může podílet na vzniku autismu, a jsou určité indicie, že nedostatek některých metalothioneinů má vztah k Alzheimerově nemoci. Soudí se, že metalothioneiny mají velmi důležitou úlohu při ochraně centrálního nervového systému před různým poškozením. To dokazují experimenty na MT-knockout myších.
-az-
