Skoumalová A, Mádlová P, Topinková E. Cell Biochem Funct. 2012 Apr;30(3):205–10. doi: 10.1002/cbf.1836. Epub 2011 Dec 12. IF: 1.771
Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Autoři této studie z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie zjišťovali důsledky vystavení membrán erytrocytů pacientů s Alzheimerovou chorobou (ACH) a zdravých jedinců z kontrolní skupiny oxidativnímu stresu. Po vystavení izovaných erytrocytárních membrán radikálovému poškození in vitro monitorovali kumulaci koncových produktů peroxidace lipidů (lipofuscinu podobných pigmentů, LFP) fluorescenční spektroskopií. Hladiny LFP byly podstatně vyšší v membránách pacientů s AD, a dokonce i složení LFP bylo odlišné než u zdravých jedinců.
Hlavní autorce článku, MUDr. Alici Skoumalové, Ph.D., jsme položili tyto otázky:
Čím jsou způsobeny rozdíly mezi pacienty s ACH a zdravými lidmi?
Z našich výsledků vyplývá, že membrány erytrocytů pacientů jsou náchylnější k oxidačnímu poškození. Důvodů může být více. Patogeneze ACH je doprovázena oxidačním stresem, což může vést ke změnám v membránách erytrocytů. Například zde může být snížené množství antioxidantů a během vystavení oxidačnímu stresu in vitro nejsou membrány erytrocytů pacientů s ACH chráněny proti volným radikálům. Další možností je, že některé meziprodukty vznikající v důsledku radikálových reakcí u ACH v mozku mohou modifikovat membrány erytrocytů, což se zase může projevit vznikem jiných typů fluorescenčních produktů během in vitro peroxidace.
Bude možné získané poznatky využít pro diagnostiku ACH?
Co se týče využití našich poznatků pro diagnostiku ACH, zatím jsme ve fázi hledání. Je potřeba najít konkrétní sloučeniny, které jsou přítomny v membránách erytrocytů u ACH. Fluorescenční produkty, které měříme pomocí fluorescenční spektroskopie, představují směs mnoha látek a my musíme najít a identifikovat specifický marker. Dále pak musíme zjistit, zda je tento marker specifický pro ACH.
-mk-
