Coras R, de Boer OJ, Armstrong D, Becker A, Jacques TS, Miyata H, Thom M, Vinters HV, Spreafico R, Oz B, Marucci G, Pimentel J, Mühlebner A, Zamecnik J, Buccoliero AM, Rogerio F, Streichenberger N, Arai N, Bugiani M, Vogelgesang S, Macaulay R, Salon C, Hans V, Polivka M, Giangaspero F, Fauziah D, Kim JH, Liu L, Dandan W, Gao J, Lindeboom B, Blümcke I, Aronica E. Epilepsia. 2012 Aug;53(8):1341–8. doi: 10.1111/j.1528-1167.2012.03508.x. Epub 2012 May 29. IF: 3.961
Ústav patologie a molekulární medicíny
Cílem této studie bylo zjistit, jaká je reprodukovatelnost výsledků a jaká panuje shoda mezi hodnotiteli při histopatologickém hodnocení fokálních kortikálních dysplázií mozku (FCD) u pacientů s farmakorezistentní epilepsií podle nové klasifikace z roku 2011. Organizátoři studie nejprve požádali o spolupráci 9 zkušených neuropatologů, kteří s odstupem tří měsíců opakovaně hodnotili jednotlivé případy. Následně se hodnocení zúčastnilo 21 neuropatologů s rozdílnou úrovní zkušeností s tímto onemocněním. Podařilo se dosáhnout významného pokroku v porovnání s podobnou studií hodnotící FCD podle Palminiho klasifikace z roku 2004. Tentokráte byla shoda mezi odborníky vysoká – 84%.
Na to, jak studie probíhala a jaké to bylo se jí účastnit, jsme se zeptali doc. MUDr. Josefa Zámečníka, Ph.D.:
Na rozdíl od jiných diagnostických oborů, kde je výsledkem ano/ne či číselná hodnota, je diagnostická patologie oborem zatíženým vysokým stupně subjektivity při interpretaci mikroskopických obrazů. Proto mají podobné studie hodnotící reprodukovatelnost klasifikačních schémat veliký význam, zvláště pokud probíhají v mezinárodním měřítku a mají (podobně jako tato studie) dobrý design. V rámci studie hodnotili vybraní neuropatologové z celého světa skupinu 25 poměrně složitých případů biopsií pacientů s farmakorezistentní epilepsií, kteří podstoupili epileptochirurgický výkon, pomocí online-mikroskopie. Případy byly generované z EEBB (European Epilepsy Brain Bank). Pro představu – histologické preparáty, včetně vybraných imunohistochemických metod byly převedeny do elektronické podoby (tzv. virtual slides) pomocí speciálních robustních scannerů, které pak umožňují on-line mikroskopování velmi podobné živé mikroskopii. Celkem jsme takto hodnotili téměř 200 virtuálních preparátů, takže práce to byla poměrně časově náročná. Hodnocení probíhalo zaslepeně, o výsledcích konkrétních účastníků byl informován jen odborník (statistik), který celou studii následně statisticky zpracoval. Měl jsem během studie určitý „filozofický“ problém s tím, že nám nebyla poskytnuta k případům žádná klinická data ani MRI zobrazení, čímž studie nekopírovala reálný diagnostický proces. Celkově velmi uspokojivý výsledek – 84% shoda (κ = 0.6360) po prvním kole a 96% (κ = 0.6532) po reevaluaci – však i přes tato omezení ukázal, že nové klasifikační schéma FCD podle ILAE (International League Against Epilepsy) z roku 2011 je smysluplné.
-Michaela Kotrová-
