HPV persistence and its oncogenic role in prostate tumors.

Urologická klinika
 
Odpověď na otázku, zda je přítomnost lidského papilomaviru (HPV) asociována s vyšším rizikem vzniku karcinomu prostaty, najdete v tomto článku, který vyšel v Journal of Medical Virology. Přítomnost HPV DNA byla ve tkáních 146 pacientů s benigní hyperplázií nebo s karcinomem prostaty zjišťována pomocí polymerázové řetězové reakce. HPV-specifické protilátky byly v séru těchto pacientů a 172 zdravých jedinců detekovány pomocí metody ELISA. Nepodařilo se najít žádné signifikantní rozdíly v přítomnosti HPV DNA mezi pacienty s hyperplázií a karcinomem prostaty, séropozitivita se mezi skupinami také příliš nelišila. Zdá se tedy, že HPV infekce není asociována se vznikem nádorů prostaty.
 
Spoluautora článku, MUDr. Jana Hrbáčka, jsme se zeptali, co vedlo autory článku k myšlence, že by HPV mohl způsobovat nádory prostaty?
Myšlenka, že karcinom prostaty je etiopatogeneticky spojen s infekcí urogenitálního ústrojí, se poprvé objevila v 50. letech minulého století.¹ Napovídal by tomu i pohled na časový vývoj incidence karcinomu prostaty v posledních 50 letech, který se nápadně podobá incidenci karcinomu děložního čípku.² Svůj podíl by mohl mít i liberálnější přístup k promiskuitnímu chování od doby sexuální revoluce v 60. letech minulého století.
 
Několik retrospektivních dotazníkových šetření se pokoušelo najít důkaz propojení karcinomu prostaty a pohlavně přenosných chorob, avšak s rozpačitými výsledky. Rozšíření exaktních laboratorních metod (PCR, ELISA, atd.) v 80. letech umožnilo nespoléhat se již na anamnestická data od pacientů a objektivně ověřovat předchozí kontakt s infekčním činitelem průkazem protilátek v séru nebo DNA ve vzorku tkáně. Někteří badatelé nalezli v prostatické tkáni DNA řady bakterií, z nichž některé mohou být patogenní pro člověka.³
 
Přes veškerou snahu posledních 30 let se však nepodařilo prokázat, že by kterýkoli z dosud známých a zkoumaných infekčních činitelů přímo způsoboval nádorové bujení v předstojné žláze.⁴ Lidský papillomavirus je notoricky známý pro své spojení s karcinomem cervixu. A proto se také nejvíce studií zaměřilo právě na něj.
 
-Michaela Kotrová-
 

1. RAVICH, A., RAVICH, R.A., 1950. Prophylaxis of cancer of the prostate, penis, and cervix by circumcision. NY State J Med. 50, 1519–1520.
2. DUŠEK, L., MUŽÍK, J., KUBÁSEK, M., KOPTÍKOVÁ, J., ŽALOUDÍK, J., VYZULA, R., 2005. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz.
3. ZAMBRANO, A., KALANTARI, M., SIMONEAU, A., JENSEN, J.L., VILLARREAL, J.R., 2002. Detection of Human Polyomaviruses and Papillomaviruses in Prostatic Tissue Reveals the Prostate as a Habitat for MultipleViral Infections. Prostate. 53, 263–276.
4. HRBÁČEK, J., URBAN, M., HAMŠÍKOVÁ, E., TACHEZY, R., HERÁČEK, J. Thirty years of research on infection and prostate cancer: no conclusive evidence for a link. A systematic review. Urol Oncol Semin Invest. V tisku
    

-mk-