Improving laboratory efficiencies through significant time reduction in the preanalytical phase.

Průša R, Doupovcová J, Warunek D, Stankovič AK. Clin Chem Lab Med. 2010 Feb;48(2):293–6. IF: 1.888

Výkonnost laboratorní části nemocničního komplementu je předmětem článku, který vyšel v prestižním periodiku laboratorní diagnostiky Clinical Chemistry and Laboratory Medicine. Jeho prvním autorem je prof. MUDr. Richard Průša, CSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a patobiochemie, kterého jsme poprosili o pár řádků o uvedené publikaci:
Článek je výstupem významné zahraniční spolupráce s USA. Byli jsme požádáni, abychom provedli důležitou studii, která se týká zkrácení celkové doby odezvy (TAT – total turnaround time) laboratoří při stanovení nejčastěji požadovaných biochemických vyšetření. Do studie bylo zařazeno 100 subjektů, od kterých byly získány dva vzorky krve, odebrané tradiční a nově vyvinutou odběrovou soupravou. Studie měla dvě části. První část sledovala použití nového odběrového systému s urychlovačem srážení krve ve zkumavce (méně než 5 minut) a expresní centrifugace vzorku krve (3 minuty) na zkrácení preanalytické fáze TAT. Druhá část studie se zabývala analýzou výsledků stanovení 11 různých biochemických analytů ze vzorku sér získaných tradičním a novým odběrovým systémem na dvou odlišných automatických analyzátorech, tedy celkem 100 x 2 x 2 x 11 (= 4400) měření. Výsledkem první části studie bylo mimořádně příznivé zjištění, že nový odběrový systém v kombinaci s expresní centrifugací zkrátil preanalytickou fázi TAT v průměru o 38,5 minuty (95% konfidenční interval byl od –42,4 min do –34,6 min). Výsledkem druhé části studie bylo určení klinické ekvivalence obou odběrových systémů a centrifugačních postupů. Pro každý analyt (měřen 4x) byl vypočten průměrný bias, dále byl porovnán 95% konfidenční limit s CAL (clinical acceptance limit). V tomto případě jsme dle očekávání potvrdili, že jsou výsledky stanovení srovnatelné a klinicky ekvivalentní. To jsme prokázali pro tyto parametry: albumin, Na, K, Cl, bilirubin celkový, AST, cholesterol, triacylglyceroly, glukosa a kreatinin (enzymaticky). Závěrem druhé části studie je jinými slovy mimo jiné to, že zkrácení preanalytické fáze nemělo vliv na kvalitu výsledků laboratorního vyšetření. Přínos studie pro klinickou praxi je bezprostřední, jak pro vyšetření ve statimovém, tak v normálním režimu.
 
-az-

Vytvořeno: 24. 3. 2011 / Upraveno: 16. 2. 2021 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.