Neckář J, Kopkan L, Husková Z, Kolář F, Papoušek F, Kramer HJ, Hwang SH, Hammock BD, Imig JD, Malý J, Netuka I, Ošťádal B, Červenka L. Clin Sci (Lond). 2012 Jun;122(11):513–25. doi: 10.1042/CS20110622. IF: 4.317
Ústav fyziologie
Studie, kterou vám tímto chceme představit, vyšla v periodiku Clinical Science. Byla podniknuta, aby zhodnotila vliv chronické léčby c-AUCB {cis-4-[4-(3-adamantan-1-ylureido)cyclohexyl-oxy]benzoové kyseliny}, inhibitoru solubilní epoxid hydroxylázy, na krevní tlak a velikost ložiska myokardiálního infarktu u transgenních potkanů s navozenou angiotenzin II-dependentní hypertenzí. Chronická léčba c-AUCB, která vedla k poklesu dostupnosti biologicky aktivních metabolitů epoxygenázy u transgenních potkanů, byla doprovázena snížením krevního tlaku a zmenšením ložiska infarktu v porovnání s neléčenými potkany.
Asi před rokem jste se v Publikačním okénku zmínil o tom, že c-AUCB není vhodný pro humánní aplikaci a že již byly vyvinuty účinnější a vhodnější inhibitory pro použití u lidí. Které to jsou? A k jakým pokrokům mezitím v jejich testování došlo?
Bohužel za poslední rok došlo k dalšímu vývoji (negativnímu) a prokázalo se, že všechny doposud vyvinuté inhibitory solubilní epoxid hydrolázy (sEH) mají u lidí celou řadu negativních účinků, a jejich klinické zkoušení bylo pozastaveno. Z těchto důvodů se začíná uvažovat o použití orálně účinných analogů epoxyeikosatrienových kyselin (EETs), které by teoreticky tyto negativní účínky mít neměly. Avšak je třeba říci, že použití inhibitorů sEH je v experimentu zatím nejlepší způsob, jak zvyšovat endogenní biologickou dostupnost EETs, a pro patofyziologický výzkum je to optimání přístup.
-mk-
