Kubrycht J, Maxová H, Nyč O, Vajner L, Novotná J, Hezinová A, Trnková A, Vrablová K, Vytášek R, Valoušková V. Physiol Res. 2010 Jun 9. IF: 1.653
Na preklinických ústavech se zabývají experimentálním výzkumem funkce žírných buněk v plicní tkáni za normoxických a hypoxických podmínek. V uvedené publikaci z jejich díla je popsána izolace plicních žírných buněk pomocí Ficoll-Paque PLUS a Percoll PLUS a jejich následná kultivace v přítomnosti faktoru kmenových buněk, IL3, IL6 a kombinace antibiotik. Zajímavých výsledků bylo dosaženo, když byly společně kultivovány buňky dvou alogenních frakcí – došlo k překvapivým změnám v jejich morfologii a velikosti. Naopak kultivace buněk za hypoxických podmínek nepřinesla výrazné morfologické změny, i když důležité strukturní změny na úrovni elektron-mikroskopické (jak ukazují výsledky blottingu) vyloučit nelze.
Prvním autorem je RNDr. Jaroslav Kubrycht, CSc., z Centra výzkumu chorob srdce a cév. Zeptali jsme se ho, jak si vysvětluje, že se ko-kultivované buňky morfologicky mění.
Odpověď na tuto otázku lze rozdělit zhruba do tří pohledů:
- Na morfologii mají vliv cytokiny vznikající při směsné leukocytární reakci, pravděpodobně především IL18, jehož receptor je superiorně exprimován na povrchu žírných buněk (podrobněji viz diskuse v článku). IL18 se kromě aloreakcí objevuje také například při odpovědi na lipopolysacharid. Klidově je syntetizován především bronchiálními epiteliálními buňkami a kardiomyocyty.
- Změny morfologie jsou pravděpodobně přímým důsledkem změněné adherence a readherence k firemně modifikovanému skleněnému povrchu Labteků během kultivace in vitro (asi ještě částečně dále modifikovanému kultivovanými buňkami a mediovým sérem). Tyto děje mohou být ovlivněny nejen zmíněnými cytokiny, ale také chemokiny (hlavně v případě readherence) a různými typy interakcí mezi žírnými a minoritními residuálními buňkami.
-
Důležitou podmínkou pozorovaných změn je fenotypová proměnlivostí izolovaných žírných buněk. Většina buněk jsou nedozralé žírné buňky vývojově nepříliš vzdálené od kmenových buněk z kostní dřeně. Pravděpodobně nededifrencují, ale jejich fenotypický repertoár je přece jen širší než u zralých žírných buněk.
Obr. Morfologie kultivovaných žírných buněk (převzato z výše uvedeného článku, Kubrycht a kol. 2010)
-az-
