Vrbikova J, Zamrazilova H, Sedlackova B, Snajderova M. Gynecol Endocrinol. October 2011, Vol. 27, No. 10, Pages 820–822. IF: 1,461
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) postihuje 5–10 % žen ve fertilním věku. Inzulínová rezistence se u PCOS vyskytuje poměrně často. Ženy a dívky s PCOS obvykle přivede k vyšetření porucha menstruačního cyklu, kožní projev hyperandrogenismu nebo porucha plodnosti spojená s poruchou ovulace.
Uplatňuje se i v tomto procesu metabolický syndrom? Zeptali jsme se spoluautorky článku, doc. MUDr. Marty Šnajderové, CSc.
Je nutno mít na zřeteli, že PCOS může být zjištěn již v adolescenci. Je tomu tak i u některých dívek s intrauterinní růstovou retardací (IUGR) a předčasnou adrenarché. V adolescenci se u nich může manifestovat hyperandrogenismus, oligo/anovulace a může být též vyjádřen metabolický syndrom.
Cílem naší práce publikované v časopisu Gynecological Endocrinology bylo vyšetřit somatické a metabolické parametry u adolescentek se syndromem polycystických ovarií. Vyšetřeno bylo 43 adolescentek s PCOS a porovnáno s 48 věkově a BMI srovnatelnými zdravými kontrolami. Krevní odběr byl proveden v časné folikulární fázi menstruačního cyklu. Metabolický syndrom byl potvrzen pomocí IDF kriterií pro adolescentky. V porovnání se zdravými dívkami (kontrolní skupinou) měly adolescentky s PCOS významně častěji poruchu lipidového spektra a zvýšenou inzulínovou rezistenci. Podrobně viz abstrakt.
Všechny ženy s poruchou menstruačního cyklu a poruchou plodnosti by měly být vyšetřeny z hlediska možného PCOS. Podle tzv. Rotterdamských kritérií z r. 2003 je PCOS definován přítomností alespoň dvou z následujících tří kritérií: chronická oligo/anovulace, hyperandrogenémie/hyperadrogenismus a ultrazvukový obraz (na každém vaječníku nejméně 12 folikulů o velikosti 2–9 mm). Častý je výskyt metabolického syndromu: dyslipidemie, hyperglykémie, diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie je sekundární při zvýšené inzulinové rezistenci. PCOS a metabolický syndrom je častější u žen a dívek s centrální obezitou (poměr pas/boky > 0,85).
Velká pozornost je v posledních letech věnována ženám s PCOS, podstupujícím léčbu neplodnosti v centrech reprodukční medicíny. K léčbě oligo/amenoroe, poruchy fertility a metabolického syndromu se používá celá řada medikamentů. S cílem příznivě ovlivnit metabolický syndrom a hyperandrogenismus se podávají metformin, thiazolidindiony, akarbóza, orlistat, vitamin D, statiny. Metabolický efekt se ale u některých uvedených preparátů v současných kontrolovaných klinických studiích nejeví jako přesvědčivý. Některé preparáty (statiny) s příznivým metabolickým efektem nelze podávat v graviditě. U inzulinových senzitizátorů (metformin) se předpokládá efekt na snížení hladiny inzulínu, příznivé ovlivnění dyslipidemie a systémového zánětu, zřejmě též příznivé ovlivnění ovulace. Tang T. et al. provedli metaanalýzu dat dostupných v Cochranově databázi a zaměřili se na reprodukční výstupy (Tang T. et al. Cochrane Database Syst Rev, 2012 16; 5: CD003053). Analýza zahrnovala 44 studií. V 38 studiích byl použit metformin celkem u 3495 žen. V souladu s jinými předchozími studiemi po metforminu došlo k zvýšení počtu klinických těhotenství. Nezvýšil se ale významně počet živě narozených dětí, pokud byl metformin použit jako monoterapie nebo v kombinaci s klomifenem, nebo v porovnání s monoterapií klomifenem. Lze tedy soudit, že vliv merforminu na zlepšení reprodukčních výstupů je u žen s PCOS limitovaný. Kontroverzní je i názor, zda má být metformin podáván jen před otěhotněním, nebo z metabolických důvodů i v průběhu gravidity. Závěrem lze tedy říci, že syndrom polycystických ovarií je často spojen s metabolickým syndromem, který s sebou přináší obecná kardiovaskulární rizika. Inzulinová resistence s ním spojená je pravděpodobně podkladem i pro PCOS charakteristické anovulační sterility.
