Microalbuminuria in children with primary and white-coat hypertension.

Seeman T, Pohl M, Palyzova D, John U. Pediatr Nephrol. 2012 Mar;27(3):461–7. Epub 2011 Oct 5. IF: 2.518

Pediatrická klinika
 
Prevalence miktoalbuminurie u dětí s primární hypertenzí (PH) a hypertenzí bílého pláště (WCH – white coat hypertension) byly předmětem této studie. Jednalo se o retrospektivní studii, které se zúčastnily 52 děti ze tří center dětské nefrologie. Mikroalbuminurie byla přítomna u 20 % dětí s PH a u žádného dítěte s WCH. U dětí s WCH tedy, narozdíl od dětí s PH, nejsou přítomny žádné známky hypertenzního poškození ledvin.
 
Jakým způsobem byly u dětí hladiny albuminu monitorovány? Jaká množství albuminu v moči byla u dětí s PH zjištěna? O odpověď jsme poprosili hlavního autora článku, prof. MUDr. Tomáše Seemana, CSc.:
Hodnoty mikroalbuminurie byly měřeny ve vzorku ranní moče a byly vyjádřeny jako poměr albuminu/kreatininu, což je dnes doporučovaná metoda vyšetření mikroalbuminurie u dětí. Vzhledem k tomu, že se jednalo o retrospektivní studii, byla mikroalbuminurie vyšetřena jen jednorázově, a to současně s 24hodinovým ambulantním monitorováním krevního tlaku.
Průměrná hodnota mikroalbuminurie byla u dětí s primární hypertenzí sice ještě v normálním rozmezí (1.2 mg/mmol kreatininu při normě do 3.2), avšak 20 % dětí s primární hypertenzí mělo zvýšenou hodnotu mikroalbuminurie. Výsledky naší studie jsou ve shodě se dvěma obdobnými zahraničními studiemi, které ukázaly, že děti s primární hypertenzí mají v 10–40 % patologickou mikroalbuminurii jako časný projev hypertenzního poškození ledvin.
Pro mne zajímavějším a do té doby nepublikovaným nálezem je skutečnost, že děti s hypertenzí bílého pláště (tj. zvýšený krevní tlak v ordinaci, ale normální krevní tlak v domácím prostředí) nemají patologickou mikroalbuminurii, a nejeví tedy známky hypertenzního poškození ledvin. Je tomu tak proto, že krevní tlak je zvýšený jen jednorázově v ordinaci a nikoliv v domácím prostředí.
 
-mk-

Vytvořeno: 7. 5. 2013 / Upraveno: 14. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.