Rakusan D, Kujal P, Kramer HJ, Husková Z, Vanourková Z, Vernerová Z, Mrázová I, Thumová M, Cervenka L, Vanecková I. Am J Physiol Renal Physiol. 2010 Oct;299(4):F758–66. Epub 2010 Jul 28. IF: 3.731
Další ze studií srovnávajících vliv aliskirenu a losartanu na výši krevního tlaku, orgánové poškození, proteinurii a tkáňové a plazmatické hladiny angiotensinu II u Ren-2 transgenních potkanů, byla vydána v American journal of physiology. Oba léky shodně zmírňují hypertenzi a srdeční hypertrofii, rozdíl je však patrný po jejich vysazení: příznivý vliv aliskirenu přetrvává, po přerušení léčby losartanem však tlak vzrůstá a objevuje se srdeční hypertrofie. Dalším rozdílem je to, že při podávání aliskirenu dochází k redukci proteinurie, u losartanu tento příznivý efekt chybí.
Prof. MUDr. Luďka Červenky, CSc., jsme se zeptali, proč je na srovnání právě těchto dvou léků soustředěna tak velká pozornost:
Jak je známo, renin je všeobecně uznáván jakožto limitující enzym v kaskádě renin-angiotenzin systém (RAS), protože je první aktivačním krokem v rámci RAS. Naopak receptory typu 1 (AT1) pro angiotenzin II (ANG II) jsou na konci této kaskády. Tudíž porovnání léčby pomocí reninových inhibitorů vs. antagonistů AT1 receptorů pro ANG II je v oblasti výzkumu (a léčby) hypertenze a hypertenzního orgánového poškození předmětem celé řady diskusí a kontroverzí ve smyslu, která „blokáda je lepší“. Protože perorálně účinný reninový inhibitor je dostupný pouze několik let, tak je to právě v současnosti velmi aktuální téma v oblasti výzkumu hypertenze.
-mk-
